JUDr. Josef Juza   

( fotografie je převzata z:   www.orlicky.net)

Je pro mne velmi problematickou osobností, velmi problematickým autorem. 

Nemám nic proti kompilačním pracím. Naopak, jsou li zpracovány odpovědným autorem, který dodržuje veškeré zásady práce s prameny a pokud daný pramen cituje, dodržuje pravidla daná pro publikování citací, autorem, který tyto texty doplní o nové poznatky a opraví případné chyby v původním textu, s poukazem na zdroj těchto infotmací, jsou kompilační práce velmi přínosné a cenné.

To však nelze říci o JUDr. Josefu Juzovi. 

JUDr. Josef Juza byl dlouholetým zaměstnancem a dlouholetým řiditelem Okresního archivu v Rychnově nad Kněžnou. 

Archivnictví a prací s archiváliemi se věnuje i příslušná legislativa, která jasně definuje, jak instituce, z jejichž činnosti vznikají různé písemnosti s těmito písemnostmi musí nakládat, tak aby například při skartaci nebyly zničeny dokumenty, které mají být archivovány a zároveň tato legislativa jasně vymezuje, co má instituce, která se zabývá archivnictvím s těmito písemnostmi udělat, aby byly uchovány pro budoucnost. 

JUDr. Josef Juza měl vytvořeny předpoklady pro zpracování velmi kvalitních kompilačních prací, ale rozhodl se jinak. Stejně jak pracoval s texty, které převzal do publikace Popravení a umučení občané okresu Rychnov nad Kněžnou 1938-1945, například z práce Ing. Jiřího Zelenky - Co o nich vím, pracoval i s texty převzatými od pana Viléma Kejzjara v publikaci - Občané okresu Rychnov nad Kněžnou v zahraničním odboji v předválečných a válečných letech 1936-1945. V předmluvě této publikace se dozvíme:

V publikaci Občané okresu Rychnov nad Kněžnou v zahraničním odboji v předválečných a válečných letech 1936-1945, nalezneme mimo jiné medailonek pana Josefa Hubáčka. Článek věnovaný panu Josefu Hubáčkovi naleznete i ve Sborníčku Čapkova muzea, napsal ho pan Vilém Kejzlar. Kopie textu pana Kejzlara je zveřejněna pod kopií textu převzatého z publikace Občané okresu Rychnov nad Kněžnou v zahraničním odboji v předválečných a válečných letech 1936-1945. Zde bych chtěl upozornit na skutečnost, že pan Vilém Kejzlar bydlel stejně tak jako pan Josef Hubáček ve Žďáru nad Orlicí. Pan Vilém Kejzlar se s panem Josefem Hubáčkem dobře znal, takže jeho článek je napsán na základě autentické výpovědi pana Josefa Hubáčka.

JUDr. Josef Juza má velmi blízký vztah k městu Solnice. Škoda, že se neobrátil na pamětníky, kteří byli zapojeni v Domácím odboji severovýchodních Čech - Jitřenka v Solnici. Z níže publikovaného dopisu je zřejmé, že by se dozvěděl i informace o spolupráci pana Václava Kašpara s odbojáři bydlícími v Solnici. V kapitolle - Okupace a odbojová činnost, str. 114 - 128, Popravení a umučení občané okresu Rychnov nad Kněžnou 1938 -1945, nalezneme podkapitolu Odbojová skupina Jitřenka v Solnici, str. 117 - 118. Na straně 117 je uvedeno: 

"... Prvním vedoucím Jitřenky v Solnici byl od března 1939 do svého zatčení v roce 1941 František Koch, stavitel z Kvasin. ...".

Stavitel František Koch je zmiňován i v níže publikovaném dopisu, který psal 16.9.1947 pan Antonín Ehl.

Jak je standardem v publikaci Popravení a umučení občané okresu Rychnov nad Kněžnou 1939-1945, informace uvedené v poznámce na str 118 nejsou přesné- úplný a správný název odbojové skupiny Jitřenka je - Domácí odboj 1939 - 1945 severovýchodních Čech "Jitřenka".

V publikaci: "Živého mne nedostanou“ – Jan Brunclík, je na str. 16 uvedeno: 

" ... Po odchodu z Hradce Králové našel útočiště u Antonína Ehla v Solnoci, kam přišel ( myšleno - št. kpt. Albín Sládek ) již 7. února 1940 s Bohumilem Říčařem.   ...   

... V této době udržoval styky ( myšleno - št. kpt. Albín Sládek ) s majorem Matohlínou, majorem Snítilem, přednostou železniční stanice Všestary Hynkem Jiroušem a četnickým strářmistrem Chaloupkou, kteří se scházeli u Ant. Ehla v Solnici čp. 367. Bohumil Říčař pobýval v září 1940 asi tři týdny u hajného Václava Kašpara v Petrovicích a potom odešel k Vamberku. ..."