Karel Čurda zrádce |
Karel Čurda poručík v záloze |
||
Datum narození: | 10.10.1911 | 21.11.1009 | |
Místo narození: | Nová Hlína u Třeboně | Cvrčovice | |
Datum úmrtí: | 29.4.1947 | 30.1.1943 | |
Místo úmrtí: | Praha | věznice Golnov | |
zdroj: pomníček - obec Cvrčovice | |||
Zdroj: Cvrčovický zpravodaj z 8.2.2014, str. 2
Z následujícího dění lze předjímat, že plk. v.v. Ing. Emil Kulfánek, 1. místopředseda ÚV ČSBS, svým bývalým kolegům na oddělení vydávání osvědčení MO ČR ani po obdržení žádosti pana starosty Cvrčovic, žádný email neodeslal a ani nepodnikl žádné jiné kroky, kterými by naplnil literu stanov ČSBS, konkrétně ustanovení Havy II. Poslání svazu.
Téměř po dvou letech čekání na informace od 1. místopředsed ÚV ČSBS o Cvrčovickém rodákovi por. Karlu Čurdovi, se Kladenský deník :
".... se žádostí o pátrání po cvrčovickém Karlu Čurdovi obrátil na předsedu kladenské organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Petra Hroníka. Tomu se ve Vojenském ústředním archivu podařilo vypátrat zajímavé skutečnosti."
"Ve Cvrčovicích má pomník Karel Čurda hrdina, ne zrádce"
Shodou okolností v době, kdy plk. v.v. Ing. Emil Kujfánek působil na MO v oddělení, kde se zabýval problematikou vydávání Osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., o účasti v národním boji za osvobození v době od 15. 3. 1939 do 5. 5. 1945, žádal pan Tomáš Kašpar o udělení osvědčení svým rodičům. Tuto anabázi popisuje na str. 102 až 105 knihy Výkřik ze zapomnění:
"Výsledky řízení o přiznání osvědčení podle zákona č.255/1946 Sb.
Krátce po té, co jsem v dopise z 8. listopadu 2005 podal žádost o vydání osvědčení "E" od počátku okupace a osvědčení "G" od roku 1943 do 15. ledna 1945 pro mého otce Bohuslava Kašpara, jsem se dočkal necitlivé odpovědi: "Při supervizi byly konstatovány skutečnosti, které neumožňují úplně přesně posoudit splnění podmínekdaných ustanovením zákona ... Závěrem --- Ministerstvo Vás vyzívá abyste své vyjádření spolu s důkazy zaslal do 15.12.2005 ( tedy do jednoho měsíce, pozn.aut. ). Pokud tak neučiníte, bude tak rozhodnuto za stávající důkazní situace. S pozdravem MO."
Zákon č. 255 ze dne 19. prosince 1946
o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
(1) Účastníkem národního boje za osvobození je
1. kdo v letech 1939 až 1945
a) byl příslušníkem československé armády v zahraničí nebo v ní konal vojenskou službu za podmínek uvedených v § 2, odst. 1, č. 2,
b) konal vojenskou službu ve spojenecké armádě,
c) byl příslušníkem první československé armády na Slovensku,
d) byl československým partyzánem ( § 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb. , jímž se vymezuje pojem "československého partyzána"),
e) zúčastnil se aspoň 3 měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí, směřujícího přímo k osvobození republiky Československé, nebo Slovenského národního povstání třeba po dobu kratší takovým způsobem, že tato činnost přivodila nebo byla prokazatelně způsobilá přivodit jemu nebo jeho rodině újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví,
f) zúčastnil se povstání v květnu 1945, při čemž za bojů padl nebo byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví,
g) byl československým politickým vězněm,
V případě pana Bohuslava Kašpara a paní Jolany Kašparové je třeba ještě dodat, že oba manželé byli dne 15.12.1945 in memoriam vyznamenáni prezidenten Československé republiky Dr. Edvardem Benešem Československým válečným křížem 1939.
Zápis o udělení Československého válečného kříže 1939 je v Matrice ministerstva obrany, u pana Bohuslava Kašpara pod matričním číslem 14 027 a u paní Jolany Kašparové pod matričním číslem 14 028.
Československý válečný kříž z r. 1939 je zřízen rozhodnutím československé vlády jako viditelné vyznamenání těm československým občanům ve vlasti, jednotkám a příslušníkům československé armády v zahraničí, jakož i jednotkám a příslušníkům spojeneckých armád, kteří se zúčastnili boje, vzplanuvšího v r. 1939, a prokázali v něm vynikající a úspěšný čin výkonný nebo velitelský, při němž byli osobně vystaveni nebezpečí života, nebo život obětovali.
Československým válečným křížem z r. 1939 mohou býti vyznamenáni českoslovenští občané ve vlasti a příslušníci československé armády v zahraničí, kteří v boji proti nepříteli po 15. březnu 1939 splnili všeobecně podmínky uvedené v čl. I. Československým válečným křížem z r. 1939 mohou býti vyznamenány pluky nebo oddíly a setiny za vynikající a úspěšné splnění úkolu. Ministerstvo národní obrany upraví označení vyznamenaných jednotek zvláštním nařízením.
Vytvořeno službou Webnode