Neuvěřitelná story 1. místopředsedy ÚV ČSBS plk. v.v. Ing. Emila Kulfánka

 
Pan plk. v.v. Ing. Emil Kulfánek od roku 2004 do roku 2006 pracoval na oddělení vydávání osvědčení MO ČR, kde se zabýval problematikou vydávání Osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., o účasti v národním boji za osvobození v době od 15. 3. 1939 do 5. 5. 1945 a problematikou vydávání Potvrzení podle zákona č. 357/2005 Sb., o účasti v Českém národním povstání v době od 30. 4. 1945  do 12. 5. 1945.
 
V roce 2000 začal spolupracovat se základní organizací ČSBS v Praze 15. V roce 2005 se stal jejím členem. V roce 2007 nastoupil do kanceláře ÚV ČSBS jako vedoucí ústřední evidence ČSBS. Kromě jiného působí jako vedoucí Památníku Pečkárna. V této souvislosti zpracoval i studii Sudety, která byla zveřejněna v Národním Osvobození v roce 2012 v číslech 21-24.
Postupně prošel různými svazovými  funkcemi od jednatele ZO a tajemníka OV až po současného předsedu 156. ZO a předsedu OV ČSBS Praha 15. Členem ÚV a předsednictva ÚV ČSBS byl zvolen v roce 2010. V červnu 2013 byl zvolen 1. místopředsedou Ústředního výboru ČSBS.
 
Mohli bychom předjímat, že o období okupace naší republiky bude mít pan plk. v.v. Ing. Emil Kulfánek nějaké povědomí a že jako zkušený badatel ( z výše uvedeného je zřejmé, že je autorem studie - Sudety ) si bude své domněnky ověřovat, před tím než sedne k psacímu stolu a napíše tyto řádky: 
 
"Dobrý den,
při prohlížení lokalit poblíž Kladna a Lidic na internetové mapě jsem narazil na vaši obec Cvrčovice s její dlouholetou historií. Při této příležitosti jsem s úžasem zjistil, že jedna z ulic vaší obce je pojmenována jako ul. Karla Čurdy. Vzhledem k tomu, že jsem vedoucím památníku pečkárna v jehož prostorách je část expozice věnována atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli dne 27. 5. 1942 českoslovenští parašutisté vysazení na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, z Velké Británie, táži se Vás pane starosto obce Cvrčovice, podle jaké osobnosti je ulice Karla Čurdy pojmenována? Karel Čurda, nar. dne 10. 10. 1911 v obci Stará Hlína u Třeboně, byl tou nechvalně známou osobností (jedním z parašutistů), který se vydal německé nacistické tajné státní policii Gestapu a svými výpověd'mi zapříčinil odhalení úkrytu ostatních sedmi parašutistů v kostele Cyrila a Metoděje dne 18.6. 1942 a následné pronásledování a zabití dalších členů domácího odboje, kteří Parašutistům pomáhali. Vážený pane starosto, za Vaši informaci k předmětné otázce, předem děkuji. 
S pozdravem lng. Emil KULFÁNEK, 
vedoucí památníku pečkárna"
 
 
  Karel Čurda 
   zrádce		 Karel Čurda
   poručík v záloze		  
Datum narození: 10.10.1911 21.11.1009  
Místo narození: Nová Hlína u Třeboně  Cvrčovice  
Datum úmrtí: 29.4.1947 30.1.1943  
Místo úmrtí: Praha věznice Golnov  
    zdroj:  pomníček - obec Cvrčovice 
   
 
V tabulce uvedené informace jsou běžně dostupné na internetu, konkrétně informace, které jsem uvedl v tabulce u por. Karla Čurdy, narozeného ve Cvrčovicích, jsem převzal ze stránek Spolku pro vojenská pietní místa, okres Kladno, obec  Cvrčovice, kde je tato informace dostupná od roku 2007 .
 
V textu uvedeném u fotografie plk.v.v. Ing. Emila Kulhánka, 1. místopředsedy ÚV ČSBS je uvedeno, že: " ... od roku 2004 do roku 2006 pracoval na oddělení vydávání osvědčení MO ČR, kde se zabýval problematikou vydávání Osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., ... "
 
Z článku, který zpracoval pan Petr Hroník a který publikoval ve Zpravodaji ZO ČSBS Kladno, Slaný - leden 2016, na str. 8 a 9, se dozvíme, že maminka pana poručíka v záloze Karla Čurdy v osmdesátých letech minulého století úspěšně žádala o vydání osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. Takže možná stačil jeden emailový dotaz od plk. v.v. Ing. Emila Kulfánka, odeslaný jeho bývalým kolegům na MO a vše mohlo být vysvětleno.
 
Pan starosta Cvrčovic na výše uvedený dopis pana plk. v.v. Ing. Emila Kulfánka, 1. místopředsedy ÚV ČSBS odpověděl:
 
"Dobrý den,
reaguji na Váš dotaz a přikládám foto z roku 1948, kde je patrné po jaké osobě nese ulice Karla Čurdy jméno. Opravdu se nejedná o nechvalně známou osobu, Karla Čurdy, nar. 10. 10. 1911 ve Staré Hlíně u Třeboně. Dle našich informací jde o Karla Čurdu, poručíka v záloze, nar. 21.11.1909, který byl umučen 30.1.1943 v Golnově v Německu. Tímto bych Vás chtěl požádat o spolupráci a pomoc. Chtěl bych zjistit bližší podrobnosti o osudu našeho K.Čurdy, abych mohl předejít další záměně jeho osoby. Bylo by dobré se o něm případně zmínit i ve Vaší expozici, protože dochází k poškození jeho jména a památky. Osob se jménem Karel Čurda je jistě mnoho, ale těch kteří byli v období protektorátu umučeni je málo. Věřím, že společně zjistíme více o významné osobě ze Cvrčovic. 
S pozdravem Stanislav Plecitý, starosta obce Cvrčovice"

Zdroj: Cvrčovický zpravodaj z 8.2.2014, str. 2

 

Z následujícího dění lze předjímat, že plk. v.v. Ing. Emil Kulfánek, 1. místopředseda ÚV ČSBS, svým bývalým  kolegům na oddělení vydávání osvědčení MO ČR ani po obdržení žádosti pana starosty Cvrčovic, žádný email neodeslal a ani nepodnikl žádné jiné kroky, kterými by naplnil literu stanov ČSBS, konkrétně ustanovení Havy II. Poslání svazu. 

Téměř po dvou letech čekání na informace od 1. místopředsed ÚV ČSBS o Cvrčovickém rodákovi por. Karlu Čurdovi, se Kladenský deník :

".... se žádostí o pátrání po cvrčovickém Karlu Čurdovi obrátil na předsedu kladenské organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Petra Hroníka. Tomu se ve Vojenském ústředním archivu podařilo vypátrat zajímavé skutečnosti."

"Ve Cvrčovicích má pomník Karel Čurda hrdina, ne zrádce"

 

 

 

Shodou okolností v době, kdy plk. v.v. Ing. Emil Kujfánek působil na MO v oddělení, kde se zabýval problematikou vydávání Osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., o účasti v národním boji za osvobození v době od 15. 3. 1939 do 5. 5. 1945, žádal pan Tomáš Kašpar o udělení osvědčení svým rodičům. Tuto anabázi popisuje na str. 102 až 105 knihy Výkřik ze zapomnění:

"Výsledky řízení o přiznání osvědčení podle zákona č.255/1946 Sb.

Krátce po té, co jsem v dopise z 8. listopadu 2005 podal žádost o vydání osvědčení "E" od počátku okupace a osvědčení "G" od roku 1943 do 15. ledna 1945 pro mého otce Bohuslava Kašpara, jsem se dočkal necitlivé odpovědi: "Při supervizi byly konstatovány skutečnosti, které neumožňují úplně přesně posoudit splnění podmínekdaných ustanovením zákona ... Závěrem --- Ministerstvo Vás vyzívá abyste své vyjádření spolu s důkazy zaslal do 15.12.2005 ( tedy do jednoho měsíce, pozn.aut. ). Pokud tak neučiníte, bude tak rozhodnuto za stávající důkazní situace. S pozdravem MO."

 

Celou výpověď pana Tomáše Kašpara, kterou jsem převzal z publikace - Výkřik ze zapomnění, k tomuto aktu bezohlednosti a neprofesionality ze strany příslušného odboru MO naleznete po kliknutí na tato slova.

 

Výpis ze Zákona č. 255/1946 Sb., s celým zněním zákona č. 255/1946 Sb. se měžete seznámit po rozkliknutí tohoto odkazu.

Zákon č. 255 ze dne 19. prosince 1946

o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 § 1

 (1) Účastníkem národního boje za osvobození je

1. kdo v letech 1939 až 1945

a) byl příslušníkem československé armády v zahraničí nebo v ní konal vojenskou službu za podmínek uvedených v § 2, odst. 1, č. 2,

b) konal vojenskou službu ve spojenecké armádě,

c) byl příslušníkem první československé armády na Slovensku,

d) byl československým partyzánem ( § 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb. , jímž se vymezuje pojem "československého partyzána"),

e) zúčastnil se aspoň 3 měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí, směřujícího přímo k osvobození republiky Československé, nebo Slovenského národního povstání třeba po dobu kratší takovým způsobem, že tato činnost přivodila nebo byla prokazatelně způsobilá přivodit jemu nebo jeho rodině újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví,

f) zúčastnil se povstání v květnu 1945, při čemž za bojů padl nebo byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví,

g) byl československým politickým vězněm,

 

V případě pana Bohuslava Kašpara a paní Jolany Kašparové je třeba ještě dodat, že oba manželé byli dne 15.12.1945 in memoriam vyznamenáni prezidenten Československé republiky Dr. Edvardem Benešem  Československým válečným křížem 1939. 

Zápis o udělení Československého válečného kříže 1939 je v Matrice ministerstva obrany, u pana Bohuslava Kašpara pod matričním číslem 14 027 a u paní Jolany Kašparové pod matričním číslem 14 028.

 

 

Výpis ze stanov Československého válečného kříže z r. 1939, s celými stanovami se můžete seznámit po rozkliknutí tohoto odkazu 

 

Čl. 1.

Československý válečný kříž z r. 1939 je zřízen rozhodnutím československé vlády jako viditelné vyznamenání těm československým občanům ve vlasti, jednotkám a příslušníkům československé armády v zahraničí, jakož i jednotkám a příslušníkům spojeneckých armád, kteří se zúčastnili boje, vzplanuvšího v r. 1939, a prokázali v něm vynikající a úspěšný čin výkonný nebo velitelský, při němž byli osobně vystaveni nebezpečí života, nebo život obětovali.

 

Čl. 5.

Československým válečným křížem z r. 1939 mohou býti vyznamenáni českoslovenští občané ve vlasti a příslušníci československé armády v zahraničí, kteří v boji proti nepříteli po 15. březnu 1939 splnili všeobecně podmínky uvedené v čl. I. Československým válečným křížem z r. 1939 mohou býti vyznamenány pluky nebo oddíly a setiny za vynikající a úspěšné splnění úkolu. Ministerstvo národní obrany upraví označení vyznamenaných jednotek zvláštním nařízením.

 

 
 

 Dnes, 24.2.2016 mohu napsat: " Již mám také osobní zkušenost s 1. místopředsedou ÚV ČSBS plk. v.v. Ing. Emilem Kulfánkem."  

Po kliknutí na tento odkaz se s ní můžete seznámit.

 

 

 

Kontakt

petrovice-jitrenka@seznam.cz

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode