Obraz války a okupace v letech 1945 - 1948

  Autr:

Bc. Martina Švihlová

 
V magisterské diplomové práci Obrazy války a okupace v letech 1945 - 1948 studentky učitelství pro střední školy, filozofické fakulty, katedry historie Masarykovi univerzity Bc. Martiny Švihlové, která autorkou byla úspěšně obhájena 17.6.2015, se na straně 91- 92 dozvíme: 

 

 

„ 3.2.2.2 Memoáry

Profesor Antonín Macht napsal v roce 1946 dílo: Pankrác – Terezín, malá pevnost. Hned v úvodu nám sděluje, že prožil nejen koncentrační tábor ,ale také tvrdí, že samotný protektorát byl jedním velikým koncentračním táborem. Profesor popisuje dobu těsně po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Vysvětluje, jak museli všichni učitelé plnit oběžníky poslané Emanuelem Moravcem: „To, že na nás chtějí řadu předmětů přednášet jen německy, říkat žákům očividné lži, podvádět je, brát jim vše, več věří?“ To však sám Macht neplnil: „Naopak – povzbuzovali jsme zájem o češtinu. V češtině jsme bývali neúprosně přísní, aby žákům ani slovíčko nechybělo, abychom z nich vychovali přímé a poctivé české lidi. A tak v celku můžeme říci, že česká škola až na malé zrádcovské zrůdy a pomýlené, svedené studenty nezklamala, zůstala věrná.“ To se však profesorovi stalo osudným. Při výslechu zjistil, že měl ve své třídě zvěda, který ho udal. Vtipným pojmenováním jednoho studenta si nad sebou utahoval smyčku: „Měl jste ve své třídě žáka jménem Hlad?“ „Ano, měl“, vzpomínám na Mílu Hladů, dnes už bohužel také mrtvého. „A když jste ho volal k tabuli, volal jste ho „Drittes Reich“, on na to vstal a šel k tabuli?“ „Ano, bylo to tak“. Tak se dostal na Pankrác, později byl pak převezen do Terezína. O malé pevnosti se autor zmiňuje od poloviny knihy, avšak vůbec nerozebírá, že by terezínská pevnost byla spíše židovským ghettem, než vězením pro české obyvatelstvo, které bylo pro Třetí říši nepohodlné.

Závěrem této knihy je pak příspěvek učitelky Táni Kulišové, která byla také v Terezíně a popisuje pobyt zase z pohledu žen.“

 

 

 

Pokud bych se osobně, před několika lety, neseznámil se stylem práce součastného pana rektora Masarykovy univerzity - doc. PhDr. Mikuláše Beka, Ph.D. a prorektorů Masarykovy univerzity, který je odrazem i jejich dosti „nekonformních“ pohledů, byl bych přesvědčen, že tvrzení Mgr.Bc. Martiny Švihálkové:

 
fotografie převzata: z portálu MU
 

„ … O malé pevnosti se autor zmiňuje od poloviny knihy, avšak vůbec nerozebírá, že by terezínská pevnost byla spíše židovským ghettem, než vězením pro české obyvatelstvo, které bylo pro Třetí říši nepohodlné. …“,

je dáno jen její fatální neznalostí dané problematiky.

 

Nejen v souvislosti s výše uvedenou citací, bych se nedivil, kdybych v některé z písemností, vzniklé z činnosti Masarykovy univerzity nalezl tvrzení, že opera Prodaná nevěsta je epickou lyrikou vzdávající hold udatnému Vaškovi, bojovníkovi s medvědy.

Já jsem měl možnost poznat absurditu sedmdesátých let minulého století. Díky soudružkám z památníku v Terezíně jsem poznal, jak je důležité správně poslouchat, na co se tázající ptá. Na dotaz, kdo měl někoho z blízkých za války v Terezíně, jsem se přihlásil. Poté co tyto milé dámy zjistily, že asi nebudu z rodu Davidova, což jsem jim nastínil slovy: „ Moje babička byla umučena v Osvětimi a děda byl vězněn v Terezíně, ale v Malé pevnosti, jako politický vězeň“, mne přestaly hladit a předvedly skvělý úprk, co nejdál ode mě …

Byla to dosti zajímavá a poučná doba.

O ghettu Terezín se v té době, v určitých intencích, mluvit mohlo, o Malé pevnosti se převážně mlčelo. 

 

Mgr. Bc. Martina Švihálková absolventka studia historie na filozofické fakultě, katedry historie, Masarykovy univerzity neví, že se pevnost Terezín, jejíž základní kámen položil  10. října 1780 Josef II., skládá z Malé pevnosti a Hlavní pevnosti – viz mapa

 

Převzato z - novedvory.blog.cz

  Malá pevnost Sloužila již brzy po dostavění jako vojenská káznice, posléze i jako věznice.
    10. června 1940 je v Malé pevnosti Terezín zřízena policejní věznice Řídící úřadovny gestapa Praha
  Hlavní pevnost V hlavní pevnosti je stejně jako v pevnosti Josefov zakomponováno i pevnostní město
    24. listopadu 1941 je pevnostní město přeměněno na židovské ghetto.
Není náhodou, že židovské ghetto je v pevnostním městě Terezín zřízeno necelé dva měsíce po jmenování Reinharda Heydricha, šéfa Hlavního říšského bezpečnostního úřadu - RSHA, zastupujícím říšským protektorem Protektorátu Čechy a Morava.
Není náhodou, že židovské ghetto je v pevnostním městě Terezín zřízeno pár dnů po té, co byla z iniciativy Heydricha 5. října 1941 zostřena dřívější opatření  proti Židům.
Heydrich se řešením židovské otázky důsledně zabýval, mimo jiné předsedal 20.1.1942 konferenci ve Wansee, kde byl dojednán plán Konečného řešení židovské otázky ( Endlösung der Judenfrage ). Na přípravě tohoto plánu se Heydrich výrazně podílel.

Mgr. Martina Švihlová absolventka studia historie na filozofické fakultě, katedry historie, Masarykovy univerzity neví, že každá tato pevnost sloužila nacistům k jinému účelu a že tato zařízení fungovala na sobě nezávisle. 

Ghetto – Hlavní pevnost Terezín byla součástí mechanismu, který byl použit nacisty ke genocidě židovského obyvatelstva.

 

Policejní věznice – Malá pevnost Terezín byla součástí mechanismu, který byl nacisty použit k věznění a vraždění elity našeho národa. Mechanismu, který měl být po nacisty vyhrané válce využit k likvidaci nepřizpůsobivého obyvatelstva protektorátu. Malá pevnost Terezín kromě toho, že byla policejní věznicí, sloužila i jako sběrný tábor pro vlastence, na které byla gestapem uvalena ochranná vazba. V Malé pevnosti Terezín se formovaly transporty vlastenců do jednotlivých koncentračních táborů. To potvrzuje ve svém dopisu, mamince paní Anny Slezákové - Inky, paní Marie Traplová - rozená Šturmová.

Do Malé pevnosti se internovaní obyvatelé ghetta mohli dostat jen tehdy, když se provinili proti řádu, který platil v ghettu a byli odesláni do Malé pevnosti k potrestání, vlastně k likvidaci. 

O tom, jak toto potrestání - likvidace probíhala, podává ve své knize Pankrác-Terezín malá pevnost prof. Macht svědectví. 

Vlastenci věznění v Malé pevnosti se živí do ghetta nedostali. Vlastenci a vlastenky, které povraždili dozorci a dozorkyně v Malé pevnosti se do ghetta dostali, byli zpopelněni v krematoriu ghetta.

 

Pan prof. Antoním Macht, spoluvězeň pana Václava Kašpara, prošel Malou pevností Terezín - policejní věznici pražské řídící úřadovny gestapa.

Pan prof. Antoním Macht neprošel ghettem Terezín – Hlavní pevností. Proto se ve své knize, která je jeho výpovědí o nacistickém represivním aparátu, jeho metodách a prostředcích, které využíval k persekuci vlastenců, nerozebírá život židů v ghettu Terezín.

V jedné kapitole popisuje prof. Macht chování příslušníků SS, kteří vedli vězně, mezi nimiž byl i pan prof. Macht, na práci na železniční trať do Litoměřic, k jednomu z židovských vězňů. K tomuto trýznění tohoto vězně z rodu Davidova SS-many se pan prof. Macht vyjadřuje a poukazuje na nelidské trýznění vězňů židovského původu SS-many, Židů, kteří si dovolili bojovat proti nacistům a nebo byli předáni do Malé pevnosti z ghetta Terezín.

Profesor Macht ale ukazuje i to, jak byli SS-many trýzněni i političtí vězni.

Poukazuje na skutečnost, že nenávist, kterou k vězňům v Malé pevnosti měli jejich dozorci, vycházela z jejich fanatismu podtrženém pocitem rasové nadřazenosti a mnohdy i vážnými poruchami osobnosti, kdy mnozí z nich inklinovali k sadismu ...  

Profesor Macht v publikaci dokládá, že pokud se Jöckel, Rojko, Rojková a jim podobné zrůdy rozhodly, že dotyčného vězně, vlastence nebo vlastenku zavraždí, tak to udělali a bylo jim jedno, je li to Čech, Žid, Moravák ...  a zaujímá k tomuto dění a likvidačnímu trýznění vězňů SS-many jednoznačně vyznívající stanovisko!

To, co je dále na této publikaci velmi cenné, je výpověď pana prof. Machta o jeho věznění v pankrácké věznici, kde byl vězněn na jedné cele s Ladislavem Vaňkem - Jindrou, konfidentem gestapa. 

Pan prof. Macht zde popisuje, jak od konfidenta Vaňka dostával přesné instrukce o tom, koho má v Terezínské Malé pevnosti - policejní věznici pražského gestapa, po té co do ní bude převezen, navštívit a co mu má přesně říci. Ty vzkazy se týkaly skutečností, které má dotyčný sdělit gestapu, pokud bude gestapem zase vyslýchán ...

Škoda, že si knihu prof. Machta - Pankrác - Terezín malá pevnost Mgr. Švihlová nepřečetla!

Absurditu toho všeho ještě umocňuje skutečnost, že z činnosti Masarykovy univerzity, Filozofické fakulty - Historického ústavu byla v roce 2013 publikována magisterská diplomová práce Samospráva a velení SS v ghetu Terezín, kterou sepsala Bc. Michaela Kučerová, v níž její autorka správně ukazuje, že konečné řešení židovské otázky spadalo do gesce RSHA - Úřad IV Tajná policie, Referát IV Exekutiva,  Referát IV B4 - agenda židů , který po určitou dobu vedl i SS-Obersturmbannführer Adolf Eichmann, jeden z tvůrců Holokaustu.

Do referátu gestapa -  IV Exekutiva spadají ale i referáty, které pro věznění odpůrců nacismu a nebo těch, kdo zhanobili čistotu rasy ..., nevyužívají ghetta, ale pro věznění svých obětí využívají policejní věznice. Jsou to například referáty:

  1a Komunistický a sociálně demokratický odboj
  1b  Pravicový odboj
  1c Záležitosti válečných zajatců a dělníků z východu
  2a Vyšetřování sabotáží a neoprávněného držení zbraní
  2b Pátrání a vyšetřování parašutistů, boj s partyzány
  3 Kontrašpionáž 

V roce 1946 vychází v nakladatelství Sfinx v edici Věda lidu XX. věku publikace Dr. Kamila Krofty - Dějiny československé, kde se Dr. Kamil Krofta minimálně na sto stranách zabývá z pohledu historika a přímého účastníka tohoto dění právě obrazem války a okupace. V tiráži této publikace se dozvíme, že Dr. Kamil Krofta:

"... jako student historie poznal život Prahy, Vídně a Říma. Stal se archivářem a od r. 1905 i universitním učitelem ( akademikem ). R. 1919 přešel do diplomatické služby a působil jako vyslanec ve Vatikáně, ve Vídni, v Berlíně. Roku 1927 byl povolán do Prahy a stal se zástupcem zahraničního ministra Eduarda Beneše; po jeho volbě za prezidenta republiky pak jeho nástupcem. V říjnu 1938 odešel do soukromí a věnoval se práci na Československých dějinách. Účastnil se odbojového hnutí a byl zatčen a vězněn v Terezíně ( v  Malé pevnosti - policejní věznici Řídící úřadovny gestapa Praha ). Dočkal se dnů osvobození, dokončil své největší životní dílo Československé dějiny, ale za čtvrt roku zemřel vyčerpáním z doby věznění.

Jako dějepisec se dotkl Krofta vlastním bádáním všech epoch našich dějin a mnoha oborů složitého vývoje. Jasnost jeho výkladů, přehlednost a rozvržení látky i metodický postup působí, že nejsložitější otázky přesně vědecky řešené jsou zpřístupněny i poznání nejširší veřejnosti. ..."

Vydavatelův doslov - str 860 - 861:

"Na pečlivě k tisku připraveném rukopisu Kroftových "Československých dějin" nebylo třeba, kromě menších jazykových a věcných korektur, nic měnit. Jen kapitola o německé okupaci a druhé světové válce, napsaná po návratu z koncentračního tábora ( nejen prof. Macht vnímá Malou pevnost Terezín jako koncentrační tábor, což je v roce 1946, v rámci určitého zobecnění, pochopitelné ), vyžádala si menší úpravy. Krofta sám si byl vědom, že jde o pouhý náčrt posledních událostí a ponechal mi na vůli poslední kapitolu zkrátit, doplnit nebo případně zcela vypustit. Po jistém váhání jsem se rozhodl otisknout ji alespoň v tomto prvním vydání dějin pro její dokumentační hodnotu. Na některých místech byly provedeny menší škrty, zejména tam, kde líčení protektorátní správy nebo persekucí zabíhalo do přílišných podrobností. proti tomu bylo třeba jinde vsunout menší doplňky, které jsou všechny vyznačeny hranatými závorkami."

Československé dějiny, strana 839, druhý odstavec:

"V prvé polovině října 1941 byla zostřena dřívější opatření proti Židům (5.X.), zrušeny výhody legionářské (9.X.) a rozpuštěna Česká obec sokolská (12.X.). V druhé polovině října (24.X.) pak přijal generál Heydrich zástupce českého dělnictva a v odpovědi na jejich zprávu o hospodářských poměrech pracujícího lidu, zmíniv se o opatřeních, jež v protektorátě učinil k udržení klidu a potrestání válečného kořistnictví, oznámil jim, že dal zlepšit zásobování dělnictva, zvláště v noci těžce pracujícího, že zejména bude bude jim z prostředků říše zvýšen příděl tuků, zlepšeno zásobování obuví a mzdy budou přizpůsobeny soudobým poměrům. [ Byla to záměrná snaha Heydrichova, získati dělnictvo rozličnými ( často velmi pochybnými ) výhodami, poštvati je proti ostatním vrstvám obyvatelstva a tím rozbít národní jednotu českou. Obdobným způsobem se snažil Heydrich získat zemědělce. Všechny tyto snahy ovšem úplně ztroskotaly; i dělníci i rolníci zůstali nesmiřitelnými odpůrci nacismu a věrnými příslušníky a stoupenci myšlenky nového demokratického Československa. ] "

  1. Heydrichem, ale i K.H.Frankem uplatňovaná metoda cukru a biče fungovala, což je zřejmé i ze zpráv, které například K.H.Frank pravidelně zasílal Himlerovi ( zabývá se jimi například Oldřich Sládek v publikaci Zločinná role gestapa ).
  2. Exilová vláda s prezidentem Edvardem Benešem je také v roce 1941 přesvědčena o tom, že většinová populace je loyální k nacistickým okupantům, což jim dávají najevo i spojenci. V této souvislosti je třeba zmínit i to, že strojírenské závody, které byly umístěny na území Protektorátu Čechy a Morava byly součástí nejen leteckého průmyslu říše, ale na území protektorátu se vyráběly i komponenty pro Dönitzovi ponorky, které v roce 1941 a 1942 výrazně decimují konvoje zásobující Británii surovinami a potravinami. Od konce roku 1941 zhruba do poloviny roku 1942 byl Dönitz velmi blízko vítězství v Bitvě o Atlantik, jejímž důsledkem by byla porážka Británie. 
  3. Nejen výše uvedené aspekty vedou k rozhodnutí prezidenta Edvarda Baneše na použití československé vojenské síly k eliminaci významného představitele nacistické moci v protektorátu
  4. Příslušníky československé armády - rotmistry Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem je 27.5.1942 vážně zraněn Reinhard Heydrich, který 4.6.1942 umírá.
  5. Himler - říšský vůdce SS dává svému podřízenému K.H.Frankovi příkaz, že v souvislosti se smrtí Heydricha má být popraveno 10 000 příslušníků protektorátu Čechy a Morava včetně gestapem a SD zajištěných rukojmí. K.H.Frank s tím nesouhlasí, obává se, že takováto represe by mohla zradikalizovat značnou část populace protektorátu, což by se mimo jiné projevilo v poklesu výroby v protektorátu. Argumenty K.H.Franka jsou tak závažné, že Himler na svém nařízení netrvá a teror je v protektorátu dávkován s využitím znalostí a zkušeností K.H.Franka. K radikalizaci většinové populace i přes tuhý teror, který rozpoutaly nacistické represivní složky za druhého stanného práva, nedošlo.
  6. Proč má v roce 1946 vydavatel potřebu doplnit Dr. Kroftou publikovaná historická fakta o sdělení, které je jím uvedeno v hranaté závorce? 

Tragédií Mgr. Martiny Švihlové je, že s největší pravděpodobností pří svých studiích  nepotkala akademiky kvalit Dr. Kamila Krofty, kteří by jí problematiku odboje a řešení židovské otázky osvětlili a pomohli jí pochopit, že v přeneseném slova smyslu byl Protektorát Čechy a Morava vězením pro české obyvatelstvo, s čímž se ale dosti velká část populace smířila, že policejní věznice gestapa sloužily pro věznění občanů protektorátu, kteří aktivně vystoupili proti okupantům a že ghetta byly průchozí, sběrné a decimační tábory, kam byli deportováni občané dané etnické příslušnosti a odkud pak byli odesíláni v transportech do vyhlazovacích koncentračních táborů.

Pozorně jsem přečet diplomovou práci Mgr. Martiny Švihlové. Poukazuje v ní na to, že politická příslušnost aurorů jednotlivých publikací, které v práci posuzuje, jejich osobní prožitky, ale i vliv vnějšího prostředí - například to, že byli občany Sovětského svazu a jejich tvorba podléhala stalinské cenzuře, mělo vliv na jejich pohled na historické skutečnosti, na hodnocení historických událostí včetně jejich pohledu na Němce a nacismus ... 

Vnější podmínky mají vliv minimálně i na vydavatele Dějin československých, který si je vědom, že v roce 1946 nelze v Československu ukázat, že například v roce 1941 byla většinová populace v Protektorátu Čechy a Morava více než loyální k nacistickým okupantům. Je možné, že toto je jedena z příčin, která se podílela na deformaci obrazu odboje, na deformaci významu vojenské akce československých parašutistů, při níž byl vážně zraněn Heydrich, ..., deformace, kterou pro dehonestaci nekomunistického odboje ideologicky využili komunističtí ideologové ...

Jsou příčiny neznalostí Mgr. Švihlové a akademiků, kteří zpracovali posudky a hodnocení její práce důsledkem demagogického pohledu na odboj a holokaust například v sedmdesátých letech minulého století?

 

 

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode