Mgr. Lukáš Mazúch 

  Email z 9.8.2017

 

 

Dobrý den, 

zabývám se problematikou četnictva na Rychnovsku a narazil jsem na Vaše zajímavé webové stránky, které se věnují dění kolem hájovny v Petrovicích v únoru 1943.

V tomto směru mě zajímá především úloha protektorátního četnictva při zatýkání v hájovně 23. února 1943, potažmo ve vztahu ke smrti Miroslava Říčaře, kterou bych s Vámi tímto také řád prokonzultoval.

Na Vašich webovkách je zmiňováno, že k akci byli přibráni dva četníci, kteří po provedeném zatýkání byli ponecháni na místě s rozkazem zadržet osobu, která se má k hájovně dostavit. Tak se skutečně stalo, přičemž dále existují tři hypotézy toho, k čemu vlastně došlo - Miroslav Říčař byl:

1) zastřelen protektorátním četníkem ranou z pušky ráže 8 mm
2) zastřelen právě se vracejícím příslušníkem gestapa
3) spáchal sebevraždu střelou z pistole ráže 6,35 mm

Ze staniční služební knihy (velitel stanice do ní každý den vypisoval všechny hlídky, které stanice vyslala, včetně trasy obchůzek, personálního složení, výzbroje a časů od kdy do kdy má obchůzka trvat...po návratu hlídky pak uvedl kdy se hlídka vrátila, kde se reálně pohybovala apod.) Četnické stanice Týniště nad Orlicí je patrné, že kolem 13 hodiny 23.2.1943 byla vyslána dvoučlenná hlídka, která se měla vrátit podle plánu následujícího dne o 3 hodině ranní. Kolem 15 hod pak ze stanice odešel velitel týnišťských četníků vykonat kontrolní obchůzku, při níž kontroloval činnost těchto svých dvou podřízených. Ty zastihl v 17:20 ještě v Křivicích, ale ve 22 hod již v petrovické hájovně, jelikož jejich původně plánovanou hlídku přerušili příslušníci hradeckého gestapa, kteří je vyslali ke střežení petrovické hájovny. Mezitím se však s hradeckým gestapem a na jeho příkaz o 17 hod odebral k petrovické hájovně štábní strážmistr Karel Radil. Když tento střežil hájovnu, přišel asi v 18:45 k brance muž, který se od branky na dálku Radila (sedícího v hlavních dveřích) zeptal, jestli je hajný doma, přičemž jak Radil vstal, neznámý uprchl. Přitom po něm Radil 4x vystřelil ze své služební pistole, ale ve tmě nezasáhl. O věci bylo telefonicky informování gestapo atd. Za účelem střežení hájovny byli postupně vysláni ještě další dva týništští četníci - první o 19 hod a druhý o 23 hod. 

Podle památníku Četnické stanice Týniště n. O. (dopisovaný velitelem četnické stanice zpětně, pravděpodobně roku 1945) byl k zátahu gestapa v hájovně přibrán pouze štábní strážmistr Karel Radil. Dále je zde uvedeno, že po odjezdu gestapa k hájovně dorazil člověk, který po upozornění hlídajícího Radila z místa odešel. Aby si Radil udělal alibi, vystřelil následně 4 x ze své pistole. O 50 metrů dál bylo později nalezeno Říčařovo tělo, ve kterém byl při pitvě nalezen vstřel ze zbraně ráže 6,35 mm. V tomto památníku je dále uvedeno, že veřejnost nepravdivě z Říčařovy smrti osočovala Radila. 

Staniční služební kniha také jednoznačně vyvrací evidentní smyšlenku, že by Říčař byl zasažen četníkem z karabiny. Je z ní totiž patrné, že všichni výše zmínění četníci byli vyzbrojeni pouze pistolemi (a pokud vím, četnictvo užívalo pistole ráže 9 mm).

Snaha štábního strážmistra Radila Říčařovi pomoci se mi jeví jako velmi pravděpodobná, jelikož právě on byl jedním ze dvou četníků, kteří v noci z 30.6. na 1.7.1942 při pátrání po Jaroslavu Svatošovi narazili na skrývajícího se Josefa Bartoše a dali mu příležitost k útěku, kterou vsak Bartoš pro své absolutní vyčerpání nebyl schopen využít. Radil navíc působil na četnické stanici v Týništi i nadále po roce 1945. A pokud by byl jen trochu podezřelý (myslím oficiálně, nikoliv u veřejnosti), že Říčaře zastřelil, asi by v Týništi, popřípadě u četnictva (po válce SNB) nezůstal. Navíc v jeho prospěch určitě nehrálo to, že měl za manželku Němku a sám ovládal na dobré úrovni němčinu.

Že by Říčaře zastřelil některý z právě se vracejících příslušníků gestapa se mi také nejeví příliš pravděpodobné. Staniční služební kniha uvádí, že o věci bylo telefonicky informováno gestapo. Nevím, kde se nacházel nejbližší telefon, ale vyslání dalšího četníka k hájovně v 19:00 mohlo být bezprostřední reakcí. Další věcí je, kolik příslušníků gestapa by se muselo na obklíčení hájovny podílet...a když uvážím, že počet příslušníků gestapa, kteří se na gestapu v HK za celou dobu protektorátu vystřídali se pohyboval tuším kolem 60-ti osob.

Podle mého názoru tedy vše tak nějak směřuje k závěru, ze Říčař v beznadějné situaci spáchal sebevraždu.

Snad Vám tyto informace pomohou doplnit mozaiku kolem zatýkání v petrovické hájovně, možná upřesní časovou osu onoho 23.2.1943. S případnými Vašimi dotazy či výhradami se na mě neváhejte obrátit.

S pozdravem

Lukáš Mazúch

 

Domácí odboj 1939- 1945 severovýchodních Čech - "Jitřenka" 

  ( Národní odboj )

Národní 

 

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode