Konfidenti gestapa Farský a Fiala  

svojí činností získaly pro  gestapo spoustu cenných informací, které pomohly gestapu rozkrýt části odbojových organizací Obrany národa - Národního odboje - Jitřenka a Obrany národa Vysočina - sever.  Tyto informace obou konfidentů, členů ilrgální KSČ, kteří byli školiteli III. ilrgálního ÚV KSČ - Farský pro královéhradecký kraj, Fiala pro pardubický kraj, pomohly gestapu v likvidaci ilegálního vedení KSČ královéhradeckého kraje a na něj napojených ilegálních organizací a ilegálních organizací KSČ v pardubickém kraji na Žamberecku, Vysokomítsku, Litomyšlcku.

Činnost těchto konfidentů vedla k zatčení na 300 vlastenců gestapem při akcích, které gestapo vedlo proti odboji ve východních Čechách koncem zimy a na jaře roku 1943. Mnoho z těchto zatčených vlastenců bylo nacisty zavražděno.

● Oldřich Sládek v publikaci - "Zločinná role gestapa" uvádí, že na začátku své činnosti v protektorátu Čechy a Morava, gestapo ihned zatýká podezřelé osoby a případy rozpracovává jen zřídka. 

V roce 1942 a 1943 již pracovalo gestapo na daleko vyšší kvalitativní úrovni. Případy důsledně rozpracovávalo a to i za značného přispění konfidentů s cílem zjistit maximum možného o daném jedinci anebo odbojové skupině ( odbojových skupinách ) a teprve pak přistupovalo k jejich likvidaci, pokud jedince nabo část skupiny nevyužilo jako takzvanou volavčí síť.

ZÍSKÁVÁNÍ KONFIDENTŮ

 „ Karel Farský 43 r. z Prahy, tuberkulozní bez jednoho prstu u pravé ruky. Zaměstnán byl u spol. Korperativa jako listovní, z Prahy vozil zprávy a jezdil nejvíc na Náchod a Králův Dvůr. Když ke mně byla do cely dána soudružka Severýnová z Král. Dv., která mi řekla, že přišel Karel k nim a vyzval Pavla, aby šel ven. V tom když Pavel vycházel byl gestapáky obklíčen.

Jeho žena se jmenovala Božena a bydleli v Praze blíže „musea“

( Svědectví paní Anny Vísnerové, bytem proti četnické stanici, Náchod II )

Toto svědectví poskytla paní Vísnerová mamince Miroslava Řířaře, který byl od podzimu 1942 členem ilegájní KSČ a který při tom, když je se svým strýcem, bratrem Anny Říčařové, Josefem Dubcem přijat do ilegální KSČ krajským tajemníkem KSČ Josefem Formánkem za přítomnosti manžela paní Anny Říčařové - krajského školitele ilegální KSČ Bohumilem Říčařem, od Josefa Formánka, spolu se svým strýcem, přebírá i okresvedení  vedení ilegální KSČ v okrese Hradec Králové. 

Karla - Vladimíra Farského paní Anna Říčařová znala a znal se s ním i Miroslav Říčař, je pravděpodobné, že od Karla dostal Miroslav Říčař požadavek od svého otce, aby mu dodal 10 kg dinamitu, který byl ukryt u jeho strýce Josefa Dubce a který bez vědomí Josefa Dubce opravdu Miroslav Říčař z úkrytu vzal, jeho strýc o tom vypovídal na gestapu - výpověď pana Josefa Dubce.

●	O práci operativy gestapa a úkolech N referáru se dozvíte na stránkách - Získávání poznatků, konfidenti  a  Operativa gestapa.
●	Rudolf Vetiška – člen III. Molákova ilegálního ústředního vedení KSČ v knize – „Skok do tmy“, jejíž je autorem, na straně 198, píše, že mu Josef Molák vyprávěl, že Josef Pilař šel na  schůzku instruktorů do bytu na Smíchově ( Smíchov přímo sousedí s Malou Stranou ). Nevěděl, že schůzka byla vyzrazena, neboť jeden z ilegálních pracovníků - Farský, kterého Josef Pilař zahlédl v blízkosti domu, kde se schůzka konala, byl mezi tím zatčen, nevydržel a mluvil:
		" ... Šel o něco dříve ( myšleno Josef Pilař ), jak bylo jeho zvykem. Což kdyby se něco přihodilo. Ten druhý se může ještě zachránit, říkal. Vešel do bytu a stačilo, aby postřehl rozechvění ženy majitele bytu, která mu přišla otevřít a věděl, že není něco v pořádku. Vždyť tu není poprvé. Zaváhal a zůstal stát u dveří. Měl jít vpravo do pokoje. Ale v tom se rozlétly dveře a z pokoje vyrazili dva gestapáci, kteří tu na něho už čekali. Oba s pistolemi. Ale Pilařovi se podařilo vytáhnout pistoli dřív a začal střílet. Jednoho z nich postřelil. ..."
	Rudolf Vetiška je pravděpodobně od druhé poloviny jara 1943 ustanoven na zasedání III. ilegálního ÚV KSČ vedoucím tajemníkem ÚV KSČ pro Prahu, severní a východní Čecny. Nahrazuje na tomto postu gestapem zatčeného Jana Žižku a mimo jiné přebírá odpovědnost i za činnost školitelů ÚV KSČ pro Prahu, severní a východní Čechy, k nimž v té době patří i paní Josefa Fajmonová, Josef Pilař, který se v té době přes Hradec Králové vrací do Prahy, po té, co podruhé unikl zatčení gestapa, které se znovu snažilo, ve spolupráci s konfidentem Vladimírem Farským, zatknout Josef Pilaře v Náchodě 28.3.1943, kde pobýval u manželů Wiesnerových.
●	Tu samou událost popisují i autoři publikace „Vy padlí… Vám budiž věčná čest a sláva!" na str. 145,  v medailonku Josefa Pilaře, člena II. a  III. Ústředního ilegálního vedení KSČ, který spolupracoval i s Josefem Formánkem, krajským vedoucím tajemníkem ilegální KSČ královéhradeckého kraje:
		"... Když v jednom kontaktním bytě v Praze na Malé Straně narazil 29.10.1942 na příslušníky gestapa, neváhal proti nim použít svou zbraň. Podařilo se mu navíc z bytu uprchnout a přesunout se do východních Čech, kde navázal spojení s Josefem Formánkem. ..."
	Zvýše uvedeného je zřejmé, že Vladimír Farský - Karel byl konfidentem komisaře Heinze Jantura - šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha již 29.10.1942.
●	Konfident Farský rozpracovával odboj na Královéhradecku, Dobruštsku, Náchodsku a Královédvorsku minimálně čtyři měsíce před začátkem likvidace odbojových skupin Obrany národa – Jitřenka, která začala 22. února 1943. V knize "Skok do tmy" Rudolf Vetiška uvádí, že mu Josef Molák sdělil, že na konci roku 1942 nařídil rozpuštění ilegální KSČ v královéhradeckém kraji, protože měl informace, že organizace je prolezlá konfidenty a že doporučil školitelům ilegálního ÚV KSČ pro královéhradecký kraj, aby přerušily svoji činnost a ukryly se na bezpečném místě. Paní Josefa Fajmonová se uchýlila do Týniště nad Orlicí. Je velmi pravděpodobné, že konfident Farský odjel do Náchoda a že mu krytí poskytla ON na Náchodsku, možná ve spolupráci s odbojáři z ON na Dobrušťsku, je možné, že se konfident Farský ukrýval v obci Bystré, v údolí Zlatého potoka, kde se ukrýval i B. Říčař. Podle pana Bohumila Čtvrtečky vedl konfident Farský gestapáky k chalupě jeho maminky, která je v obci Bystré v údolí Zlatého potoka, kde spal št. kpt. Albín Sládek - str. 106 práce Josefa Brandejse - "Lidé statečných srdcí:5. okrsek Obrany národa v rámci severovýchodního uskupení generálů Petra Nováka a Františka Bláhy v letech 1939-1945"
●	Zástupce velitele královéhradecké služebny gestapa – Franz Liebl, ve své výpovědi, kterou učinil před Lidovým soudem v Hradci Králové a kterou zaznamenala paní Anna Říčařová, bytem Hradec Králové VI., č. 289, uvádí:
		„Gestapák Liebl z Hradce Králové vypovídá ve věznici Lidového soudu v Hradci Králové dne 18. června 1945. Případ Dubec vyzradil tajemník komunistické strany Farský z Prahy, který byl placeným konfidentem gestapa, které mu vyplatilo Kč 5000 – měs.“
●	O tom, že zatýkání členů odbojové organizace Obrana národa - Jitřenka, které začalo koncem února 1943 a pokračovalo v březnu 1943 vypovídali po válce i další gestapáci, což potvrzuje i sdělení v  č.j. 38 - 352/1974 - které zpracovala komise Ministerstva národní obrany pro vydávání osvědčení podle zák. 255/46 Sb. o činnosti odbojové organizace Jitřenka.

Dne 21. února 1943 byl na nádraží v Chocni gestapem zatčen Jaroslav Fiala, instruktor ústředního ilegálního vedení KSČ, když jel na setkání s představiteli Obrany národa do Ústí nad Orlicí. Pravděpodobně šlo o setkání s některými členy velení odbojové organizace pplk. Josefa Svatoně, odbojové organizace Obrana národa Vysočina - sever.

Fiala byl ozbrojen, zatýkání gestapem proběhlo velmi profesionálně, Fiala neměl šanci použít proti příslušníkům gestapa svoji osobní zbraň.

Fiala při svém druhém zatčení gestapem velmi rychle začal spolupracovat s vyšetřovateli, kteří nemuseli přistoupit ani k zostřenému výslechu. Ihned při prvním výslechu předává gestapu informace, které vedou k zatčení Jana Žižky, člena III. ilegálního vedení KSČ, který byl vedoucím krajských instruktorů ( školitelů ) ústředního vedení ilegální KSČ pro Prahu, severní a východní Čechy. Jan Žižka je gestapem, díky informacím od Fialy, zatčen v noci z 22. na 23. února 1943. Fiala se stává kandidátem na konfidenta gestapa. Po jeho prověření gestapem, které trvalo cca 14 dnů, je mu nabídnuta spolupráce, kterou přijal.

Mezi spolupracovníky Jana Žižky patřil i konfident Vladimír Farský, ale i paní Josefa Faimonová a Josef Pilař. 

V knize "Konfidenti" její autor Dušan Tomášek zdokumentoval i práci operativy gestapa s konfidentem a jeho využitím pro rozkrývání jednotlivých struktur III. ilegálního ústředního vedení KSČ, kde se Fiala postupně vypracovává mezi jeho čelní představitele až po likvidaci tohoto vedení, která je gestapem ukončena v srpnu 1944 - rok a půl po zatčení Fialy.

Popis práce operativy gestapa v roce 1943 a 1944, který nalezneme v části knihy Dušana Tomáška "Konfidenti", kde píše o konfidentu Fialovi, se shoduje s tím, jak práci operativy gestapa v tomto období ukazuje v publikaci "Zločinná role gestapa" Oldřich Sládek, který dokládá, že od srpna 1941 gestapo ilegální struktury, na které narazí, ihned nelikviduje, ale rozkrývá je a k tomu využívá i své konfidenty. K likvidaci části a nebo celé ilegální sítě přistupuje gestapo až po jejím důkladném rozkrytí.

Konfident Farský se tak cca od poloviny března 1943 aktivně zapojuje do rozkrytí odbojové organizace pplk. Josefa Svatoně - Obrany národa Vysočina - sever a organizací ilegální KSČ v pardubickém kraji.