Dne 15. března 1939 vstupuje v prvním sledu okupačních jednotek na území II. republiky i gestapo. Gestapo nejenom ihned zřizuje Řídící úřadovny v Praze a Brně a síť Venkovských služeben gestapa, ale spolu s kriminální policií (KRIPO) přebírá od policie a četnictva na území protektorátu katrotéky, které byly za II. republiky, po zákazu činnosti KSČ, výrazně doplňovány o občany s touto rozpuštěnou stranou sympatizujícími. o občany výrazně levicově orientovanými ..., dále i kartotéky úřadů státní správy, kde byly informace i o emigrantech, ... 

Tyto kartotéky gestapo vytěžovalo a informace z nich získané využívá nejen při tvorbě svých kartoték, ale například i při Aktion Gitter (akce Mříže). 

Příslušníky gestapa, kteří slouží na území protektorátu jsou vedle říšských Němců, Rakušánů i ve velké míře sudetští Němci, z nichž mnoho před 30. září 1938 sloužilo u prvorepublikové policie, četnicva, finanční stráže nebo v armádě. Za jejich přispění v roce 1939 získává gestapo informace o odboji, který se na území protektorátu formuje. Díky nim se mnohdy daří gestapu do struktur odboje infiltrovat, získávat informátory a konfidenty.

Příslušník SS Franz Liebel (bývalý prvorepublikový četník, některé prameny uvádí, že byl praporčíkem československé armády), který byl 1. 9. 1939 přijat na místo kriminálního zaměstnance Venkovské služebny gestapa v Hradci Králové se v rámci své, nadřízenými neschválené iniciativě napojuje  na důvěřivého redaktora náchodského Azetu Drémana, s nímž se seznámil při cestě vlakem. Liebel se mu představil jako bývalý důstojník československé armády. Díky redaktorovi Drémanovi se Liebl napojuje na pana Jana Sedláčka, velitele roty Oldřich mobilizačního okrsku Opočno OVV ON Nové město nad Metují. Daří se mu proniknout do struktury tohoto velitelství ON a dále rozkrýt část struktury ON v severovýchodních Čechách.

  Poznámka: Gestapák Franz Liebel je do roku 1935 švagrem SS-áka Adolfa Eichmana - válečného zločince, jednoho z hlavních organizátorů holocaustu.
I když Lieblovi akce vyšla, a neohrozila akci, kterou na královéhradecku plánovali představitelé Řídící úřadovny gestapa Praha, dostal se Liebl touto iniciativou do kolize se záměry, které ve svých nařízeních hradecké úřadovně gestapa direktivně stanovili představitelé Řídící úřadovny gestapa Praha. V těchto direktivách jednoznačně stálo, že gestapo v Hradci Králové nemá podnikat žádné akce proti odboji bez schválení vedoucího příslušného odboru Řídící úřadovny gestapa Praha.
Liebl se vypracoval až na zástupce velitele hradecké úřadovny gestapa.
Je pravděpodobné, že výše uvedené mohlo hrát roli při plánování zatýkacích akcí koncem února, v březnu a dubnu 1943, které postihly Národní odboj-Jitřenka a ilegální KSČ královéhradeckého kraje, příslušnými vedoucímí odborů Řídící úřadovny gestapa Praha.
O akci proti odboji v oblasti působnosti Venkovské služebny gestapa Hradec Králové se královéhradečtí gestapáci dozvěděli teprve tehdy, když byly zatýkací akce připraveny k realizaci - 22.3.1943
     

V knize Zločinná role gesapa - Oldřich Sládek, se dočteme:

" Informátoři - A-personen (Auskunftspersonen ), později I-personen. Jednak šlo o příležitostné informátory, kteří dodávali zprávy gestapu, nebo i skutečné pracovníky odboje, kteří se nešťastnou shodou okolností napojili na konfidenty a tím nechtěně poskytovali zprávy pro potřebu gestapa. Ti poslední neměli přirozeně ani tušení, do jaké pasti upadli a k čemu jejich zprávy slouží.

 Zločinná role gesapa - Oldřich Sládek,  str 198 )

 

I. Nekomunistický odboj - organizace por. Františka Munzara a Národní odboj - Jitřenka št. kpt. Albína Sládka

V roce 1939 se v odbojové skupině Emanuela Truhláře, která zprostředkovávala přechody českých vojáků do Polska, setkává Emilie Valentová s Jaroslavem Hankou.

Jaroslav Hanka se posléze stává konfidentem gestapa. Vše nasvědčuje tomu, že jedním z jeho úkolů, kterými byl pověřován úředníky N r eferátu pražské řídící úřadovny gestapa a na jejichž přípravě se velmi pravděpodobně podílel i gestapák Klaus Winkler - úředník referátu II BM - exekutiva, pravicové hnutí odporu - Řídící úřadovna gestapa Praha, je využití Emilie Valentové jako informátora (A personen)

Emilie Valentová se tak dostává pod neustálý dohled gestapa.

Operativa gestapa kromě neustálého sledování Emilie Valentové zřizuje i odposlech jejího telefonu a odposlechy telefonů jejich zjištěných přátel a kamarádů.

Kromě konfidenta Hanky navazuje kontakt s Emilií Valentovou, v rámci progr amu využití infotmátorů (A-personen - Auskunftspersonen) N referátem Řídící úřadovny gestapa Praha, konfident Zitta a Zahradnický.

Je to právě konfident Zitta, kdo se od Valentové dozvídá informace o por. Františku Munzarovi. 

 

Por. František Munzar odchází se svým otcem a bratrem po úderu gestapa na Obranu národa v Hradci Králové koncem roku 1939 a na začátku roku 1940 do Prahy. 

V Praze pokračuje por. František Munzar se svým otcem a bratrem v odbojové činnosti v rámci Obrany národa do které se zapojuje i npor. Pšorn, který jim v prvních týdnech jejich pobytu v Praze poskytl útočiště u sebe doma. 

Munzarovým se podařilo perfektně přejít do ilegality, gestapo nemělo ponětí kde jsou, kde se skrývají.

Odbojová skupina por. Františka Munzara se podílela na:

  • shromažďování zbraní a na jejich transportu do úkrytů na různých místech protektorátu
  • opatřování okladů pro hledané osoby
  • předávání zpráv zpravodajského významu do relací vysílačeky, která byla ve spojení s exilovou vládou ve Velké Britanii s krycím názvem Vančura
  • ukrývání anglického parašutisty Philipse, por. Neštěry, který utekl z Terezína, vojáka Waltra Nováka uprchlého z fronty
  • vytváření podmínek pro krytí parašutistů zajištěním osob s napojením na oblasti kde se dala vytvořit síť úkrytů, jejichž mise se plánovala a měla se uskutečnit v létě roku 1943
  • udržovali kontakt s vrchním tajemníkem Háchovy prezidentské kanceláře Sladkým

Zprávy do relací vysílačky s krycím názvem Vančura předává por. František Munzar i prostřednictvím Emilie Valentové, redaktorky Melantrichu, kde ji kontaktuje redaktor - v té době již konfident gestapa Jaroslav Hanka, s nímž se znala z odbojové práce v roce 1939. Konfident Hanka rozpracovává paní Emilii Valentovou a postupně ji seznamuje se svými spolupracovníky, konfidenty gestapa Zittou a Zahradnickým. Snaží se prostřednictvím paní Valentové předat zprávy do vysílání ilegální vysílačky, což se jim po sléze daří. Zitta se tak dostává na stopu por. Františka Munzara. 

To je začátek rozpracovávání odbojové organizace por. Františka Munzara N referátem pražské řídící úřadovny gestapa na kterém spolupracuje s úředníky referátu II BM - exekutiva, pravicové hnutí odporu - Řídící úřadovna gestapa Praha - konkrétně s komisařem Klausem Winklerem.

Více se o Operativě gastapa a formách a metodách její práce dozvíte na stránce - operativa gestapa.

 

N referátem Řídící úřadovny gestapa Praha jsou použiti na rozkrytí odbojové skupiny vedené por. Františkem Munzarem, odbojové organizace Národní odboj a ilegálního vedení KSČ královéhradeckého kraje a na něj napojených místních ilegálních organizací KSČ tito konfidenti:

 

První etapa - likvidace nekomunistického odboje v severovýchodních Čechách je gestapem ukončena 2. března 1943. V této souvislosti je odeslán tohoto dne z Řídící úřadovny gestapa Praha K.H. Frankovi následující telegram:

"Věc: odboj v okrese Hradec Králové.

Při pátracím procesu proti Emilii Valentové a zatčenému bývalému československému poručíkovi Františku Munzarovi bylo v jednom okrese Hradce Králové možné proniknout do odbojové skupiny, která úzce spolupracuje s ilegální KSČ. Vedoucí této skupiny byl ten, který od února 1940 žil v ilegalitě, bývalý nadporučík A. Sládek, narozen 1.3.1889 v Hořeckém Dvoře. bez stálého bydliště, krycí jméno Mrkvička, Sokol, Kupka, Waldstein. Vedoucí osobnost komunistické strany ve stejné oblasti je bývalý železniční zaměstnanec Bohumil Říčař, narozený 1. 10. 1896 v Zaunfeldu, bez trvalého bydliště. Krycí jméno Beneš. Sládek vybudoval v oblasti Náchod – Opočno – Rychnov odbojovou organizaci, která měla v různých okolních vesnicích této oblasti důvěryhodné osoby, s nimiž udržovala kontakt. Úkolem těchto důvěryhodných osob, které se měly stát později členy, bylo zorganizovat sběrnou síť pro parašutisty a agenty, kteří byli v souvislosti s anglosaskou ofenzívou očekáváni začátkem léta …"

Tomáš Kašpar, Výkřik zr zapomnění, str. 133 )

 


Odbojová organizace por. Františka Munzara měla napojení na:

  1. Odbojovou organizací npor. Matějovského a Pavla Vančury, kteří spolupracovali s Dr. Valentou a Dr. Rudolfem Marešem
  2. Dr. Valentu a Dr. Rudolfa Mareše sekretáře organizace YMCA ( Young Men´s Christian Association - křesťanské sdružení mladých mužů – nejstarší a největší mládežnická organizace ) a kteří byli ve spojení s docentem Vladimírem Krajinou
  3. Docenta Vladimíra Krajinu a tím i na vedení  ÚVODu, potději na Ústřední národní revoluční výbor (ÚNRV)
  4. Odbojovou organizací, kterou vedl npor. Albín Sládek
 
 

Por. František Munzar má kontakt na vysílačku s krycím označením Vančura, do jejichž relací předával i zprávy, které byly získány od odbojářů z odbojové organizace vedené npor. Albínem Sládkem. V rámci společné odbojové činnosti se Sládkovou odbojovou organizací byly obstarávány náhradní díly pro vysílačku, falešné průkazy totožnosti, přípravaly se úkryty pro gestapem hledané osoby a úkryty pro parašutisty vyslané z Velké Británie - ty zajišťoval například št. rtm. letectva Bohuslav Kašpar.

O spolupráci s odbojovou organizací por. Františka Munzara má zájem i vedení ilegální KSČ královéhradeckého kraje. Pan Bohumil Říčař, školitel krajského ilegálního vedení KSČ královéhradeckého kraje spolupracoval již v roce 1939 v odboji s představiteli Obrany národa v Hradci Králové - mjr. Marohlínou, št. kpt. Sládkem, ale i s Annou Slezákovou - Inkou, Žofií Šnajdrovou - Jitřenkou ... Je možné, že se při té příležitosti setkal i s některým z Munzarů. Po příchodu št. kpt. Sládka zpět do oblasti severovýchodních Čech koncem roku 1940 se znovu setkávají. 

Bohumil Říčař, ktrý ještě v té době nebyl členem KSČ, se tak jako št. rtm. letectva Bohuslav Kašpar, hajný Václav Kašpar, paní Žofie Šnajdrová - Jitřenka, Anna Slezáková - Inka, stává jedním z blízkých spolupracovníků št. kpt. Sládka. 

Na začátku roku 1942 se Bohumil Říčař seznamuje s vedoucím tajemníkem ilegální KSČ královéhradeckého kraje Josefem Formánkem. Josef Formánek v Náchodě, v bytě manželů Špreňarových ( členové ilegální organizace KSČ - Špreňar - Rajmon - Wiesner ), za přítomnosti paní Josefy Fajmonové - školitelky II. Zikova ilegálního ÚV KSČ a po likvidaci Zikova II. ilegálního ÚV KSČ i III. Molákova ilegálního ÚV KSČ, přijímá Bohumila Říčaře za člena ilegální KSČ. V té době je již Bohumil Říčař blízkým spolupracovníkem Josefa Formánka. 

To je začátek spolupráce Národního odboje vedeného št. kpt. Albínem Sládkem s ilegálním vedením KSČ královéhradeckého kraje, spolupráce, díky níž se uskutečnilo, někdy ve druhé polovině roku 1942, setkání por. Františka Munzara, v bytě npor. Pšorna v Praze - Košířích, s Bohumilem Říčařem. 

Schůzka por. Františka Munzara s Bohumilem Říčařem nemusela uniknout pozornosti Vladimíra Farského - Karla - školiteli III. ústředního ilegálníhovedení KSČ, který v té době již s největší pravděpodobností byl konfidentem gestapa, kterého naverboval, po jeho zatčení, někdy koncem léta 1942 ke spolupráci s gestapem vedoucí referátu II. A Komunismus, marxismus, levicová hnutí, Řídící úřadovny gestapa Praha, Heinz Jantur. Je velmi pravděpodobné, že tato informace mohla dovést gestapáky z příslušných odborů Řídící úřadovny gestapa Praha k tomu, že začali spojovat činnost odbojové organizace por. Františka Munzara s odbojem v severovýchodních Čechách a to jak nekomunistickým, tak komunistickým. 

Farský byl velmi zdatný konfident. S jeho pomocí se N referátu Řídící úřadovny gestapa Praha podařilo rozkrýt strukturu nejen Josefem Formánkem vedené ilegální KSČ královéhradeckého kraje, ale i Národního odboje na Náchodsku, Hronovsku, Týnišťsku, v Dobrušce, Bystrém, v Hradci Králové, .... Všude, kde odbojáří z Národního odboje spolupracovali, nebo měli kontakt na Formánkovo vedení ilegální KSČ královéhradeckého kraje, na Bohumila Říčaře, na členy místních organizací ilegální KSČ, u nichž se Josef Formánek neno Bohumil Říčař ukrývali a kam za nimi jezdil z Prahy konfident Farský

Por. František Munzar je gestapáky a konfidenty N referátu řídící úřadovny Praha sledován při cestě do Dobrušky. Na návštěvu manželů Kašparových odjíždí por. František Munzar z  Prahy 10. února 1943. Zpět do Prahy se vrací 13. února 1943. Po návratu do Prahy je 13. února 1943 večer por. František Munzar zatčen gestapem. 

Národní odboj št. kpt. Albína Sládka byl v oblasti severovýchodních Čech velmi dobře zakonspirován.

Do příjezdu Sonderkommanda - zvláštního oddílu, které dorazilo na Venkovskou služebnu v Hradci Králové 22. února 1943, neměl Albert Hardke - velitel Venkovské služebny gestapa Hradec Královéani, Fritz Schäffer - vedoucí referátu IV-2 - pátrání a boj s nepřítelem - obrana a boj proti sabotážím, ilegálnímu držení zbraní - Venkovská služebna gestapa Hradec Králové a ani žádný z jich podřízených žádné informace o tom, že v oblasti působnosti Hardkem vedené Venkovské služebny gestapa jsou velmi dobře zakonspirované odbojové organizace, které zde vyvíjí rozsáhlou odbojovou činnost. 

Vlastenci, kteří se zapojili ihned po okupaci 15. 3.1939 do odboje proti nacistům neprošli žádným výcvikem v ilegální odbojové práci ani v konspiraci. Učili se za pochodu, učili se z chyb svých spolubojovníků, z chyb, které byly placeny krví a životy těchto vlastenců a mnohdy i životy členů jejich rodin, včetně dětí. 

I přes řádění gestapa, přes persekuce, vraždění nejen za stanných práv na popravištích a v sekyrárnách policejních věznic, přes vraždění v koncentračních táborech se našli odvážní lidé, kteří se zapojovali do odboje. Ale odboj proti nacistům nebyl záležitostí většinového obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava, zapojila se do něj jen menšina ...

Národní odboj št. kpt. Albína Sládka i Ilegální organizace KSČ královéhradeckého kraje pod vedením Josefa Formánka a Bohumila Říčaře se velmi dobře zakonspirovaly v oblasti, která patřila do působnosti Venkovské úřadovny gestapa Hradec Králové. Gestapo přišlo na stopu těchto odbojových organizací díky zradě, zradě zrůd - konfident je zrůda a to tak odporná a nízká, že dokáže zradit nejen druha, soudruha, kamaráda, přítele, ale i člověka jemu nejbližšího, svoji maminku, kterou touto zradou pošle na popraviště!

Jedna z těchto zrůd - Farský rozpracovával odboj v Náchodě a na Náchodsku zevnitř. Na Náchodsku spolu spolupracují velmi úzce odbojové skupiny Národního odboje - Waltra Tesaře (Náchod), Josefa Jiráska (Hronov), Josefa Bernarda (Babí) s odbojovou skupinou ilegální KSĆ - Špreňar - Rajmon - Wiesner, na kterou je napojen i konfident Farský. Je velmi pravděpodobné, že Josef Formánek a Bohumil Říčač ke spojení s Hradcem Králové, s čelnými představiteli okresního vedení ilegální KSČ v Hradci Králové - Josefem Dubcem a Miroslavem Říčařem, využívají kromě komfidenta Farského i spojky organizace Národní odboj - Jitřenka - paní Albínu Novákovou a paní Květu Endlerovou z Hronova, které jezdily se zprávami do Hradce Králové, kde je předývaly v Novákových garážích ( spojovací centrum Národního odboje ) paní Žofii Šnajdrové - Jitřence.

Členové odbojových organizací na Náchodsku se mnohdy osobně znali a mnohdy spolu i pracovali u jednoho zaměstnavatele. Pro zakonspirování ideální stav, pokud by při svých setkáních neprobírali jednotlivé členy organizací, s nimiž spolupracují, vlastně tak sami rozkrývají strukturu organizací Narodního odboje-Jitřenka, které s nimi spolupracují, vytváří tím výrazná bezpečnostní rizika, která velmi usnadňují práci konfidentu Farskému. O tom, že se tak dělo na setkáních členů ilegální KSČ v Náchodě vypovídá pan František Ducháček, člen ilegální KSČ v Náchodě:

 

" Dlouholetý zaměstnanec Mautnetových textilních závodů komunista František Ducháček[2] ve svých obsáhlých pamětech nazývá tuto skupinu národně-socialistickou, kde úřednická část výboru ( Waltr Tesař, Oldřich Žák ) byla pro měšťáckou republiku typu tatíček Masaryk. Dělnická část vedená zedníkem Lebedou byla proti kapitalistickému pořádku. Postoj Josefa Lebedy zaujal představitele náchodských komunistů a pověřili Josefa Winklera, aby předal Františku Ducháčkovi příkaz, na jehož základě měl zjistit, kdo všechno jde za zedníkem Lebedou. ..."

(  Václav Sádlo - Aby se nezapomnělo ...; první vydání; str. 167)

[2] "Oldřich Žák byl členem nekomunistické odbojové skupiny zaměstnanců Mautnerových textilních závodů, kde pracoval jako tkalcovský sálový mistr. Jeho podřízený, komunistický funkcionář František Ducháček ..."

 ( [2] - Václav Sádlo - Aby se nezapomnělo ...; první vydání; str. 340)

 

Je doloženo, že těchto setkání náchodských komunistů se účastnil i konfident Farský. Opravdu pan František Ducháček plnil úkol, který vzešel z půdy ilegální stranické organizace v Náchodě, nebo František Ducháček plnil úkol, který mu prostřednictvím konfideta Farského, přes vedení ilegální KSČ v Náchodě zadal komisař Heinz Jantur - vedoucí protikomunistického referátu Řídící úřadovny gestapa v Praze. Úkol, jehož splnění velmipravděpodobně gestapu přineslo další informace o organizacávh Národního odboje na Náchodsku a o členech těchto organizací.

Vše nasvědčuje tomu, že pan Josef Formánek, pan Bohumil Říčař, pan Petr Slezák , pan Josef Winkler , pan Jan Špreňar a další členové ilegální KSČ nejen na Náchodsku, je velmi pravděpodoné, že i pan Josef Dubec, pan Miroslav Říčař z Plotiště nad Labem, se nevědomě stávají informátory (A-personen), které pro komisaře Jantura vytěžuje konfident Farský.

Je velmi pravděpodobné, že gestapo využívá k rozkrytí odboje v severovýchodnávh Čechách i solidaritu odbojových pracovníků, jejich snahu pomoci vlastenci, který uniká před gestapem a potřebuje pomoci s krytím.

Pan Rudolf Vetiška je pravděpodobně od druhé poloviny jara 1943 ustanoven na zasedání III. ilegálního ÚV KSČ vedoucím tajemníkem ÚV KSČ pro Prahu, severní a východní Čecny. Nahrazuje na tomto postu gestapem zatčeného Jana Žižku a mimo jiné přebírá odpovědnost i za činnost školitelů ÚV KSČ pro Prahu, severní a východní Čechy, k nimž v té době patří i paní Josefa Fajmonová, Josef Pilař, který se v té době přes Hradec Králové vrací do Prahy, po té, co podruhé unikl zatčení gestapa. Gestapo se tak, jako na konci léta 1942, snažilo pana Josefa Pilaře zatknout ve spolupráci s konfidentem Vladimírem Farským, který tak jako konfident Jaroslaf Fiala patřil mezi školitele, které přímo řídí pan Rudolf Vetiška.

V knize "Skok do tmy", str. 132 - 133, Rudolf Vetiška uvádí, že mu Josef Molák, vedoucí tajemník III. ilegálního ÚV KSČ sdělil, že koncem roku 1942 odeslal Jana Žižku na Pardubicko. Jan Žižka má sdělit funkcionářům krajských vedení ilegální KSČ pardubického a královéhradeckého kraje, že ústřední výbor rozpouští tyto dvě ilegální organizace KSČ, protože nemůže brát odpovědnost za organizace, které jsou podle jeho zjištění prolezlé konfidenty gestapa. V této souvislosti doporučil Janu Žižkovi, aby se on i školitelé ÚV KSČ pro pardubický a královéhradecký kraj ukryli na bezpečných místech. Paní Josefa Fajmonová odjíždí na Týnišťsko, kde se ukrývá i u paní Františky Stodůlkové. Josef Pilař se ukrývá jak na Náchodsku, tak i ve Dvoře Králové nad Labem a je ve spojení jak s Josefem Formánken, tek i s Bohumilem Říčařem a i s konfidentem Farským, který také odjíždí na Náchodsko. Je velmi pravděpodobné, že jim Bohumil Říčař pomohl s vyhledáním vhodných míst, kde se budou moci ukrýt. Je velmi pravděpodobné, že v této souvislosti pan Bohumil Říčař využil i kontaktů na členy odbojové organizace Národní odboj - Jitřenka. Vše nasvědčuje tomu, že se konfident Farský skrýval i na místech, která měla být využita k ubytování parašutistů - viz. telegram z 2.3.1943 pro K.H.Franka, na místech, která sloužila jako úkryty i pro Bohumila Říčaře a št. kpt. Albína Sládka na Náchodsku. Mezi tato místa patřily i úkryty v obci Bystré, v tkalcovnách v údolí Zlatého potoka.

Pan Josef Brandejs v práci - "Lidé statečných srdcí: 5. okrsek Obrany národa v rámci severovýchodního uskupení generálů Petra Nováka a Františka Bláhy v letech 1939-1945" uvádí, že pan Bohumil Čtvrteška vypověděl, že k domu jeho maminky, kde se v noci 26. 2.1943 ukrýval št. kpt. Albín Sládek vedl gestapo konfident Farský.

  Poznámka: Pan Josef Brandejs autor práce - "Lidé statečných srdcí: 5. okrsek Obrany národa v rámci severovýchodního uskupení generálů Petra Nováka a Františka Bláhy v letech 1939-1945", je rodákem z Malých Petrovic, které jsou městskou částí Týniště nad Orlicí, ale není totožný s Josefem Brandejsem, autorem spisku  "Oběti z petrovické hájenky".
Po okupaci naší republiky 15.3.1939 je Josef Brandejs osloven pplk. Josefem Petříkem - velícím důstojníkem ON pro okresy Náchod, Nové město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou a stává se velitelem roty Řehoř mobilizační okrsek Nové město nad Metují.
v září 1939 byl zatčen gestapem v rámci akce Albrecht I. (Akcion Albrechr der Erste nebo také Zvláštní akce A - Sonderaktion "A")

 

Lidé statečných srdcí:5. okrsek Obrany národa v rámci severovýchodního uskupení generálů Petra Nováka a Františka Bláhy v letech 1939-1945

Více zde: https://www.petrovice-jitrenka.cz/seznam-pouzite-literatury/
Lidé statečných srdcí:5. okrsek Obrany národa v rámci severovýchodního uskupení generálů Petra Nováka a Františka Bláhy v letech 1939-1945

Více zde: https://www.petrovice-jitrenka.cz/seznam-pouzite-literatury/

Sonderkommando vedl z pověření Adolfa Fuchse - vedoucího referátu II BM Řídící úřadovna gestapa Praha, komisař Klaus Winkler - úředník referátu II BM - exekutiva, České pravicové hnutí odporu, nekomunistický odboj - Řídící úřadovna gestapa Praha, který po příjezdu na Venkovskou služebnu gestapa v Hradci Králové, 22. února 1943, ihned vešel do kanceláře Fritze Schäffera - vedoucí referátu IV-2, kde ho informoval, že má rozkaz zlikvidovat odbojovou organizaci, kterou vede npor. Albín Sládek a bývalý železničář Bohumil Říčař.

 

II. Komunistický odboj

Do léta roku 1942 je školitelkou ilegálního II. a III. ústředního vedení pro královéhradecký kraj paní Josefa Faimonová. 

V létě roku 1942 začíná místo paní Josefy Faimonové jezdit do Dvora Králové nad Labem, do Náchoda například i k manželům Wiesnerovým, za Josefem Formámkem a Bohumilem Říčařem, do Plotiště nad Labem ( dnes součást Hradce Králové ), za Josefem Dubcem – švagrem Bohumila Říčaře a Miroslavem Říčařem, synem Bohumila Říčaře, kterým Josef Formánek na konci podzimu roku 1942 předal vedení ilegální organizace KSČ okresu Hradec Králové, školitel III. ústředního ilegálníhovedení KSČ – Vladimír Farský – Karel.

Vladimír Farský – Karel je pravděpodobně koncem léta roku 1942 zatčen pražským gestapem, podepisuje akt spolupráce s gestapem a velmi brzy se z něj stává elitní placený konfident komisaře Heinze Janruta – vedoucího protikomunistického odboru IV 1a Řídící úřadovny gestapa Praha.

Pan Rudolf Vetiška – člen III. Molákova ilegálního ústředního vedení KSČ v knize – „Skok do tmy“, jejíž je autorem, na straně 198, píše, že mu Josef Molák vyprávěl, že Josef Pilař šel na  schůzku instruktorů do bytu na Smíchově. Nevěděl, že schůzka byla vyzrazena, neboť jeden z ilegálních pracovníků - Farský, kterého Josef Pilař zahlédl v blízkosti domu, kde se schůzka konala, byl mezi tím zatčen, nevydržel a mluvil.

Pan Rudolf Vetiška přebírá po zatčení pana Jana Žižky v noci z 22. února na 23. února 1943, na kterém se významně podílel konfident Jaroslav Fiala, vedení ilegální KSČ v Praze a severovýchodních Čechách. Je tak nejbližším vedoucím funkcionářem ilegální KSČ jak pro paní Josefu Fajmonovou, tak i pro pana Josefa Pilaře, který se po té, co unikl nástrahám, které na něj nachystal pod vedením gestapa konfident Farský, který si pro něho a pana Wiesnera přišel přímo do domku k Wiesnerovým, aby je odvedl na údajné setkání s pro ně neznámým odbojářem, kterým byl příslušník gestapa, vrátil zpět do Prahy. 

Pan Rudolf Vetiška tak měl možnost činnost Farského probrat i s panem Josefem Pilařem, kterého Farský chtěl dvakrát předat gestapu a nepovedlo se mu to jen díky obezřetnosti pana Josefa Pilaře. 

Díky úzkým vazbám čelných představitelů odboje ilegální KSČ na královéhradecku se št. kpt. Albínem Slídkem a dalšími členy jeho odbojové organizace na Náchdsku, Hronovsku a Dobrušťsku se daří konfidentu Farskému dosti podrobně rozkrývat i síť odbojové organizace ON v tomto regionu.

Konfident Farský má povědomí i o oblasti v obci Bystré, kde je vytvořena síť úkrytů pro gestapem hledané odbojáře, úkrytů, které mají být odbojáři využity i k ukrytí parašutistů, kteří měli být v této oblasti vysazeni někdy v létě 1943. Podle svědectví pana Čtvrtečky a jeho maminky, vedl konfident Farský 26. února 1943 gestapo v obci Bystré do údolí Zlatého potoka do chalupy, kde se ukrýval št.kpt. Albín Sládek.

Josef Brandejs v nepublikovamé práci "Lidé statečných srdcí:5. okrsek Obrany národa v rámci severovýchodního uskupení generálů Petra Nováka a Františka Bláhy v letech 1939-1945" dokládá, že je celá řada faktů a svědeství, která ukazují na to, že Vladimír Farský - Karel - byl zatčen  a stal se konfidentem gestapa mnohem dříve, než 26.3.1943, jak je některými autory literatury faktu uváděno.

Pan Josef Brandejs poukazuje na skutečnosti, které ukazují, že konfident Farský měl povědomí o spojení mezi odbojovou organizací Národní odboj št. kpt. Albína Sládka s odbojovou organizací Vysočina - sever, kterou vedl pplk. Josef Svatoň. Spojení zajišťoval pan Jaroslav Remeš z Náchoda, který v Náchodě spolupracival mimo jiné i s manželi Wiesnerovými, u nichž se ukrývá krajský tajemník ilegální KSČ královéhradeckého kraje Josef Formánek a Bohumil Říčař, ktrý je blízkým spolupracovníkem jak Josefa Formánka, tak i št. kpt. Albína Sládka.  K Wiesnerům za Formánkem a Říčařem jezdí z Prahy konfident Farský.

Josef Brandejs dále poukazuje i na to, že konfident Farský měl povědomí o tom, že se pan Rudolf Zíb - Emanuel Kába ukrývá v Nekoři, nedaleko Letohradu, u dvaadvacetiletého Bohumila Hrdiny. Pan Rudolf Zíby je zatčen 18. března 1943.

Dne 21. února 1943 je na nádraží v Chocni zatčen Jaroslav Fiala školitel III. ilegákního vedení KSČ pro pardubický kraj. Jaroslav Fiala jel do Ústí nad Orlicí na setkání s představiteli Obrany národa oblasti Vysočina - sever, které velí pplk. Josef Svatoň. Jaroslav Fiala se velmi rychle stává elitním konfidentem gestapa. 

Někteří historici a badatelé tvrdí, že konfident Fiala pomáhá svými informacemi zatknout 26. března 1943 Vladimíra Farského - Karla, který je také školitelem III. ilegálního vedení KSČ a stejně tak jako paní Josefa Fajmonová, konfident Fiala patří do skupiny školitelů, které vedl Jan Žižka, člen III. ilegálního ÚV KSČ.

Proč by ohledně činnostti konfidenta Farského lhal pan Pilař, pan Bohumil Čtvrtečka, jeho maminka, pan František Cimr, paní Anna Říčařová a další.

Ono je totiž možné, že Jaroslava Fialu předal gestapu konfident Farský.

Zástupce šéfa Venkovslé služebny gestapa Hradec Králové, Alberta Hardkeho, Franz Liebl ve své výpovědi u LS v Hradci králové uvádí, že Farský byl konfident již v únoru 1943.

Oba konfidenti - Farský i Fiala se aktivně podílí na likvidaci odboje ve východních Čechách. Gestapo i díky jejich aktivní pomoci zatýká v únoru, březnu a dubnu 1943 na 300 vlastenců.

 

 

 

 

 

Vlastenci, kteří se zapojili ihned po okupaci 15. 3.1939 do odboje proti nacistům neprošli žádným výcvikem v ilegální odbojové práci. Učili se za pochodu, učili se z chyb svých spolubojovníků, z chyb, které byly placeny krví a životy těchto vlastenců a mnohdy i životy členů jejich rodin, včetně dětí. 

I přes řádění gestapa, přes persekuce, vraždění nejen za stanných práv na popravištích a v sekyrárnách policejních věznic, přes vraždění v koncentračních táborech se našli odvážní lidé, kteří se zapojovali do odboje. Ale odboj proti nacistům nebyl záležitostí většinového obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava, zapojila se do něj jen menšina ...

Národní odboj št. kpt. Albína Sládka i Ilegální organizace KSČ královéhradeckého kraje pod vedením Josefa Formánka a Bohumila Říčaře se velmi dobře zakonspirovaly v oblasti, která patřila do působnosti Venkovské úřadovny gestapa Hradec Králové. Hradečtí gestapáci neměli do 22.3.1943 ani ponětí o činnosti těchto odbojových organizací. Gestapo přišlo na stopu těchto odbojových organizací díky zradě, zradě zrůd - konfident je zrůda a to tak odporná a nízká, že dokáže zradit nejen druha, soudruha, kamaráda, přítele, ale i člověka jemu nejbližšího, svoji maminku, kterou touto zradou poslal na popraviště!

Jedna z těchto zrůd - Farský rozpracovával odboj v Náchodě a  Náchodsku zevnitř. Na Náchodsku spolu spolupracují velmi úzce Odbojové skupiny Národního odboje - Waltra Tesaře (Náchod), Josefa Jiráska (Hronov), Josefa Bernarda (Babí) s odbojovou skupinou ilegální KSĆ - Špreňar - Rajmon - Wiesner, na kterou je napojen i konfident Farský. 

 

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode