Aby se nezapomnělo ...
  Autr:

PhDr. Václav Sádlo
 

V publikaci, která byla vydaná v roce 2010, jsou zdokumentovány osudy odbojářů, kteří položili svůj život za naši svobodu. 
PhDr. Václav Sádlo klade důraz na ukázání osudů jednotlivých osobností, o kterých píše v souvislostech a tak nám umožňuje nahlédnout do činnosti odbojových skupin na Náchodsku a o jejich napojení a mnohdy i úkolech, které plnily v rámci odbojové organizace, jejíž byly součástí.
Vzhledem k tomu, že je tato publikace zatížena balastem polopravd, ale i vyložených lží, je otázka do jaké míry je to nahlédnutí, které nám PHDr. Václav Sádlo předkládá objektivní, do jaké míry je zatíženo tím, co si tento autor v sobě nese z minula.
fotografie převzata: z Náchodský deník.cz
 

 

Co mne na této publikaci velmi zarazilo, jsou například tato tvrzení, ktErá v této publikaci její autor  - PhDr. Václav Sádlo, uveřejnil:

●

 str. 145, Kohl, Hynek
"... Skupin jako hronovská bylo na Albína Sládka napojeno víc. Jenom v našem regionu se ještě jednalo o skupiny náchodskou (viz Walter Tesař) a z Babí (viz Emil Belda starší). Navíc se někteří členové těchto skupin navzájem znali, čímž porušovali základní zákony konspirace. ..."
  • Václav Sádlo v těchto dvou větách shrnul informace, které nám předkládá v jednotlivých textech věnovaných odbojářům, kteří byli členy odbojových skupin na Náchodsku, včetně na tyto skupiny napojeného odboje KSČ v Náchodě - skupiny Wiesner - Špreňar - Rajmon, která velmi úzce spolupracovala s  instruktorem III. ústředního vedení KSČ pro královéhradecký kraj - elitním konfidentem komisaře Jantura, šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha - Vladimírem Farským - Karlem, který je konfidentem gestapa minimálně od 29. října 1942 ( viz svědectví, které podává Rudolf Vetiška - člen III. ilegálního vedení KSČ, v publikaci, jejíž je autorem - Skok do tmy )
  • V publikacích vzniklých v sedmdesátých letech minulého století se rádoby historici a badatelé také snažili navodit dojem, že informace, které získali úřednici Řídící úřadovny Praha, na základě nichž začalo 22. února 1943 v Dobrušce a Hradci Králové zatýkání, unikly od někoho z okolí pana Václava Kašpara na Královéhradecku.
  • Co vedlo k zatčení pana Bohumila Kašpara 22. února 1943, pana Ladislava Baše ráno 23. února 1943, pana Oldřicha Šrůtka ráno, nejpozději dopoledne 23. února 1943, PhDr. Václav Sádlo nevysvětluje, přitom pan Oldřich Šrůtek seznámil pana Josefa Lebedu ( člen skupiny Waltra Tesaře v Náchodě, který měl prostřednictvím Františka Ducháčka spojení se skupinou komunistického odboje -Wiesner - Špreňar - Rajmon  v Náchodě ) se št. kpt. Albínem Sládkem. 
 
  Skutečnost:
Vše je tak nějak jinak a začíná to v Praze, kde úředníci Řídící úřadovny gestapa Praha za pomocí konfidentů rozkrývají skupinu, kterou vede por. František Munzar, který před odchodem do ilegality v únoru 1940, kdy se přesunuje do Prahy, působil v Hradci Králové, kde v Obraně národa spolupracoval i se št.kpt. Albínem Sládkem a št.rtm. Bohuslavem Kašparem.Více je uvedeno v kapitole - Fakta o Domácím odboji 1939 - 1945 severovýchodních Čech - Jitřenka a Obraně národa.
 
O tom, že skupiny, které vznikaly na základě činnosti št.kpt. Albína Sládka udržovali velmi důsledně zásady konspirace svědčí i skutečnost, že úředníci venkovské služebny gestapa v Hradcu králové neměli až do příchodu komisaře Winklera v únoru 1943, který byl jako úředník řídící úřadovny gestapa Praha pověřen likvidací odbojových skupin vedených npor. Albínem Sládkem a Bohumilem Říčařem o činnosti těchto skupin v oblasti působnosti královéhradecké venkovské služebny gestapa ani potuchy.
 
 

SCHÉMA PROVÁZANOSTI JEDNOTLIVÝCH ODBOJOVÝCH SKUPIN S vyznačením kanálů, kterými pražské gestapo tuto strukturu infiltrovalo, vytěžovalo a rozkrývalo

 

 

●

 str. 146, Kohl, Hynek
"... Ve druhé polovině února 1943 se gestapo po třech neúspěšných letech pronásledování dostalo Albínu Sládkovi na stopu. Dne 23. února zajalo v hájence v Petrovicích u Rychnova nad Kněžnou jeho nejbližší spolupracovníky a ty donutilo promluvit. Tak se dozvědělo o členu náchodské skupiny Oldřichu Žákovi (blíže viz.) a po té už k prozrazení náchodské i hronovské skupiny stačilo pouze 24 hodin. " [150]
 
[150] - Brunclík, Jan: Živého mne nedostanou! Československý legionář Albín Sládek v boji proti nacismu, Hradec Králové 2008, str. 24 - 36.

 

  Skutečnost:
 
Publikaci Jana Brunclíka – „ Živého mne nedostanou!“, mám před sebou. 
Na straně 24 až 36 není sebemenší zmínka o panu Oldřichu Žákovi, v textu na stranách 24 - 36, publikace Jana Brunclíka - „ Živého mne nedostanou!“, není ani zmínka o tom, co tvrdí PhDr. Václav Sádlo ve výše uvedené citaci z knihy - "Aby se nezapomnělo ..."!

Informace, které se vztahují k panu Oldřichu Žákovi, nalezneme v publikaci Jana Brunclíka – „ Živého mne nedostanou!“, jen na straně 22:

"V létě 1942 informoval Oldřich Šrůtek Josefa Lebedu o existenci organizace usilující o obnovu Československé republiky. Za krátký čas jej seznámil a A. Sládkem. Ten Lebedu informoval o cílech organizace a po jeho souhlasu se spoluprací jej pověřil získáváním nových členů, kteří měli být organizováni ve tří až pětičlenných skupinách. Z nich každý měl znát pouze svého nadřízeného. Od léta 1942 až do února 1943 proběhla postupně řada schůzek a přibývali spolupracovníci.

Sládek měl prokazatelné vazby na ilegální odbojové skupiny na Náchodsku, které z jeho iniciativy začaly vznikat nejpozději od léta 1942. V Hronově byli zapojeni Brandejs Václav, Jirásek Josef, Kohl a Nováková Albína. V Dobrušce spolupracovali Oldřich Šrůtek, otec a syn Kurtzweilové, manželé Kašparovi, radioobchodník Voltr, Skupina v Babí, jejichž schůzek se A. Sládek taky účastnil, byla ve složení: Waltr Tesař ( důstojník v záloze), kterého Sládek pověřil vedením organizace v Náchodě, Josej Holec, Josef Honců, Josef Jandura, Josef Lebeda, Stanislav Macháně, Oldřich Žák (spojka k dalším skupinám) a Josef Bernard, spolupracovali i vrchní strážmistr z Náchoda František Šnobl a Emil Belda.

Albín Sládek býval ubytován u Oldřicha Žáka nebo Josefa Holce. Poslední porada skupiny se konala 30. Ledna 1943 v obecní kanceláři v Babí za přítomnosti A. Sládka. Zúčastnili se jí Fr. Šnobl, Kašpar, O. Žák a Josef Bernard. Dne 24. února však byla zatčena téměř celá skupina, jen Josef Bernard a Emil Belda byli zatčeni až 10. 3. 1943 a František Šnobl 12. 3. 1943. Poslední Sládkova cesta na Náchodsko proběhla 6. a 7. Února 1943 v doprovodu Václava Kašpara. Sládek pověřil Waltra Tesaře, aby obezřetně získával za spolupracovníky bývalé členy Sokola, sešel se s Kohlem z Hronova, přespal u Žáka a 7. 2. 1943 se s Václavem Kašparem vrátil do Petrovic."

V této citaci Jan Brunclík dokládá, že za panem Oldřichem Žákem dojížděl do Náchoda št. kpt. Albín Sládek spolu s panem Václavem Kašparem. Zde Jan Brunclík vychází z obžalovacího spisu na pana Václava Kašpara, pana Oldřicha Žáka, pana Waltra Tesaře, pana Josefa Lebedu a pana Bohuslava Kašpara z 25. 6. 1944 - 13 J 167/44. Jak je pro Brunclíka typické opomněl uvést některé důležité skutečnosti:
 

●

 Št. kpt. Albín Sládek opravdu pana Josefa  Lebedu informoval o cílech organizace, kterou nazýval - Národní odboj.
 

●

 Št. kpt. Albín Sládek viděl jako jeden z hlavních cílů organizace Národní odboj v aktivním vystoupení členů této organizace ještě před očekávanou revolucí v Protektorátu za účelem převzetí moci a úřadů na území, kde organizace bude působit, aby se tak zabránilo komunistům přijít k moci na tomto území.
  Brunclík bez jakéhokoliv vysvětlení popisuje v posledním odstavci výše uvedené citace ze strany 22 publikace -  „ Živého mne nedostanou!“, dění jinak, než jak je prezentováno v obžalovacím spisu z 25. 6. 1944 - 13 J 167/4, str. 9:
 

Překlad:

"Koncem ledna 1943 oznámil Sládek obžalovanému Žákovi, že k němu přijde v sobotu 30. ledna 1943. 

Obžalovaný Žák to obratem oznámil obžalovanému Tesařovi. Ten ho požádal o přemístění plánovaného setkání, když se toto nezdařilo. Obžalovaný Žák pak požádal Sládka telegramem, který adresoval na spoluobžalovaného Václava Kašpara, aby 30. ledna nejezdili a dalším telegramem je pozval na návštěvu na následující sobotu 6. února 1943.

 

●

 str. 15, Belda, Emil starší

" Waltr Tesař, Oldřich Žák a Stanislav Macháně, zaměstnanci Mautnerových textilních závodů v Náchodě s babskými odbojáři úzce spolupracovali, takže je v některé literatuře uváděno, že se jedná o jednu skupinu.

 

●

 str. 16, Belda, Emil starší
" Josef Bernard ve svých obsáhlých pamětech uvádí také příčinu zatčení. Souvisela s dopadením Albína Sládka. Gestapo jej nejprve hledalo 23. února navečer v hájence manželů Kašparových u Petrovic. Tam sice nebyl, ale úspěch slavilo o tři dny později. Zastřelilo jej časně ráno 26. února ve vesnici Doly pod Novým Hrádkem v Orlických horách ve spánku. Již předtím se úředníkům gestapa podařilo z hajného Václava Kašpara vytlouci, že s Albínem Sládkem byli u nějakého starosty v blízkosti Náchoda. Tato stopa k dopadení babských odbojářů stačila….“
 

●

 str. 286, Tesař, Waltr
" Hned po té byli její členové (poznámka – z kontextu textu na této straně je zřejmé, že hned po té, co byli po zatčení dne 10.3.1943 členové babské odbojové skupiny převezeni na venkovskou úřadovnu gestapa do Hradce Králové) konfrontováni na gestapu v Hradci Králové právě s Oldřichem Žákem a Waltrem Tesařem ..."
 
  Skutečnost:
  PhDr. Václav Sádlo opomněl v této souvislosti uvést skutečnosti, které jsou známy gestapu a které jsou uvedeny v obžalovacím spisu z 25. 6. 1944 - 13 J 167/4 - Josefa Bernarda v Babí spolu se št.kpt. Albínem Sládkem navštívil nejen hajný Václav Kašpar, ale i Oldřich Žák a Waltr Tesař.

PhDr. Václav Sádlo si v této souvislosti neuvědomil, že:
  ► Na str. 15, knihy - Aby se nezapomnělo ..., PHDr. Sádlo uvádí, že zaměstnanci Mautnerových závodů Oldřich Žák a Waltr Tesař úzce spolupracovali s odbojáři z Babí
  ► Václav Kašpar je gestapem zatčen 23.2.1943
  ► Oldřich Žák je gestapem zatčen 24.2.1943
  ► Waltr Tesař je gestapem zatčen 24.2.1943
  ►

Na str. 286, knihy - Aby se nezapomnělo ..., PHDr. Sádlo uvádí, že 10.3.1943, čtrnáct dnů po té, co gestapo zatklo Oldřicha Žáka a Waltra Tesaře, jsou zatčeni babští odbojáři včetně Josefa Bernarda, který toto svědectví sám poskytl, ihned po té, co je gestapáci dovezou na gestapo v Hradci Králové, konfrontováni s Oldřichem Žákem a Waltrem Tesařem
  ► V této souvislosti je třeba uvést i skutečnost, že v protokolech z výslechů, které jsem měl možnost prostudovat, z protokolů, které vznikly z činnosti úředníků královéhradeckého gestapa, nelze zjistit, kdy a z jakého zdroje danou informaci gestapáci získali a jak s ní pracovali při výsleších jednotlivých zadržených.
Protokoly, které jsem měl možnost prostudovat, jsou souhrnem informací získaných od vyšetřovaného za určitý, mnohdy i dosti dlouhý časový úsek.
Z protokolů o výsleších je zřejmé, že vyslýchaný v této konkrétní věci vypovídal.
Z protokolů není zřejmé, jestli informace v dané věci je pro gestapo novým poznatkem a nebo jestli si jen gestapáci ověřují a doplňují v dané věci již získané poznatky.
  ► Co mne zarazilo, je skutečnost, že PHDr. Sádlo nevychází z primárních pramenů, kterými jsou i archiválie, ale vesměs ve svých tvrzeních vychází ze sekundárních pramenů, z nichž velkou část tvoří Historicko dokumentační materiály Českého svazu bojovníků za svobodu, u kterývh neuvádí rok, kdy byly publikovány ( sepsány ) - viz vzpomínky Josefa Bernarda, v nichž nalezneme i tvrzení Josefa Bernarda, že ho na počátku roku 1940 na doporučení velitele náchodské skupiny Waltra Tesaře navštívil na Babí osobně npor. Albín Sládek - publikováno na  str: 15, Emil, Belda starší, Václav Sádlo - Aby se nezapomnělo ...
Jenže na počátku roku 1940 je Obrana národa v severovýchodních Čechách organizovány organizována jako přísně centralisticky řízená podzemní armáda se svými jasně danými velitelstvími a mobilizačními okrsky.
Obnovením gestapem rozbité organizace Obrana národa v severovýchodních Čechách je št.kpt. Albín Sládek pověřen až ve druhé polovině roku 1940, kdy dostává úkol vybudovat organizaci na základě součinnosti jednotlivých skupin,které budou dodržovat přísně zásady konspirace. Št.rtm. Albín Sládek tento úkol úspěšně plní, až do 22.2.1943 nemá  královéhradecké gestapo ani potuchy o tom, že mu pod nosem vzniká a funguje št.kpt. Sládkem vedená odbojová organizace!

 

●

 str. 203, Nováková, Albína
" Po rozbití krajské organizace Obrany národa v Hradci Králové navázali hronovští odbojáři kontakty s jejím členem Albínem Sládkem, kterému se podařilo uprchnout a až do února 1943 se úspěšně skrýval na mnoha místech severovýchodních Čech. Stal se v této oblasti vedoucím všech nekomunistických odbojových skupin. Po dopadení jeho nejbližších spolupracovníků byly mimo jiné prozrazeny skupiny v Náchodě, Hronově a později i na Babí.
Z hronovské odbojové organizace nejprve vyzradili Hynka Kohla, protože věděli, že právě u něj se Albín Sládek během návštěv Hronova skrýval. Na základě této informace byl Hynek Kohl zatčen 24. února 1943 stejně jako Josef Jirásek, František Kotík, Václav Brandejs a Albína Nováková"
 

●

 str. 286, Tesař, Walter

"U Václava Kašpara ( zatčen 23.2.1943 v pozdních odpoledních hodinách ) byl při osobní prohlídce nalezen telegram[1] s textem Přijeď, Olda. Gestapu se mučením podařilo z hajného vynutit informaci, že Olda pochází z Náchoda, a po dalším pátrání zjistilo, že se jedná o Oldřicha Žáka, jednoho z členů skupiny Waltra Tesaře. Již 24. února byli zatčeni nejen všichni členové náchodské, ale i hronovské skupiny, a 10. března byla dopadena skupina z Babí."

[1]  Telegram je dnes již nepoužívaný druh poštovní zásilky. O telegramu a o tom co vše je na blanketu telegramu uvedeno při jeho podání se dozvíte více na stránce telegram.

Blanket telegramu mi poskytl ze své sbírky pan Jaroslav Pluner z Bechyně

 


●

 str. 340, Žák, Oldřich

"Oldřich Žák byl členem nekomunistické odbojové skupiny zaměstnanců Mautnerových textilních závodů, kde pracoval jako tkalcovský sálový mistr. Jeho podřízený, komunistický funkcionář František Ducháček ..."

 

●

 str. 167, Lebeda Josef

" Dlouholetý zaměstnanec Mautnetových textilních závodů komunista František Ducháček ve svých obsáhlých pamětech nazývá tuto skupinu národně-socialistickou, kde úřednická část výboru ( Waltr Tesař, Oldřich Žák ) byla pro měšťáckou republiku typu tatíček Masaryk. Dělnická část vedená zedníkem Lebedou byla proti kapitalistickému pořádku. Postoj Josefa Lebedy zaujal představitele náchodských komunistů a pověřili Josefa Winklera, aby předal Františku Ducháčkovi příkaz, na jehož základě měl zjistit, kdo všechno jde za zedníkem Lebedou. ..."

V publikaci Jana Brunclíka – „ Živého mne nedostanou!“, jen na straně 22 je uvedena následující informace:

"…. Liebl ( poznámka - Franz Liebl byl po šéfovi venkovské služebny v Hradci Králové - Hardkem a tajemníkovi královéhradeckého gestapa Eckem třetím nejmocnějším mužem královéhradeckého gestapa) rovněž potvrdil že existovala i určitá spolupráce mezi Sládkovou organizací a ilegální KSČ, vedené v té době na Královéhradecku interbrigadistou Josefem Formánkem."

 
  Poznámka:

Opravdu pan František Ducháček plnil někdy začátkem roku 1943 úkol, který vzešel z půdy stranické organizace v Náchodě, nebo František Ducháček plnil úkol, který mu prostřednictvím konfidenta Farského,  přes vedení ilegální KSČ v Náchodě, zadal N referát pražské řídící úřadovny gestapa, potažmo komisař Heinz Jantur - vedoucí  dboru II. A - exekutiva - protikomunistický odbor Řídící úřadovny gestapa v Praze? 

Podařilo se N referátu pražské řídící úřadovny gestapa a/nebo komisaři Janturovy využít spolupracovníky konfidenta Farského v Náchodě jako jeho informátory?

 

Informátor - A-personen:

" Informátoři - A-personen (Auskunftspersonen ), později I-personen. Jednak šlo o příležitostné informátory, kteří dodávali zprávy gestapu, nebo i skutečné pracovníky odboje, kteří se nešťastnou shodou okolností napojili na konfidenty a tím nechtěně poskytovali zprávy pro potřebu gestapa. Ti poslední neměli přirozeně ani tušení, dojaké pasti upadli a k čemu jejich zprávy slouží." 

( Zločinná role gestapa - Oldřich Sládek, str 198 )

 

●

 str. 340, Žák, Oldřich

" Když gestapo v únoru 1943 dopadlo nejbližší spolupracovníky Albína Sládka, našlo u jednoho z nich, hajného Václava Kašpara, telegram[1] s textem: "Přijeď, Olda". Poté z něj vytlouklo, že se jedná o Oldřicha Žáka  z Náchoda, a 24. února přijelo do Náchoda zatknout nejen jeho, ale i ostatní členy jejich skupiny. ..."

[1]  Telegram je dnes již nepoužívaný druh poštovní zásilky. Po kliknutí na tento odkaz se o telegramu, o tom co vše je na blanketu telegramu při jeho podání uvedeno a jaké údaje na blanket pro příjemce zapíše úředník telegrafního úřadu, který telegram přijal a o vlastním podání telegramu, dozvíte víc.

 
  Skutečnost:
  PhDr. Václav Sádlo neuvádí sled událostí, tak jak se skutečně odehrál:
  ► Na začátku roku z rozhodnut krajského ilegálního vedení KSČ, které je rozpracováváno konfidentem Farským, zajímá člen ilegální KSČ v Náchodě a spolupracovník Oldřicha Žáka z Mautnerových závodů v Náchodě - Josef Ducháček.
Josef Ducháček získává a shromažďuje informace minimálně o odbojové skupině Waltra Tesaře. 
  ► Dopoledne 23.2.1943 je podroben krutému výslechu v Dobrušce, který vedl sadista Winkler, ten den gestapem zatčený Oldřich Šrůtek.
Sám PhDr. Sádlo v publikaci dokládá, že Oldřich Šrůtek se zná s Josefem Lebedou, že se s polu scházeli.
  ► Gestapák Hanke u MLS v Hradci Králové uvedl, že Oldřich Šrůtek nevydržel sadistické mučení Winklera a jeho gestapáckých pohunků a promluvil o některých skutečnostech, které se vázaly k osobě št.kpt. Albína Sládka a jeho spolupracovníků, mimo jiné uvedl gestapákům údaje, které vedly k zatčení manželů Kašparových a bratra paní Růženy Kašparové, Václava Zemana.
  ► Manželé Kašparovi a Václav Zeman jsou gestapem zatčeni v pozdních odpoledních hodinách 23.2.1943.
Gestapák Hanke ve své výpovědi uvádí, že hajného Kašpara sadista Winkler a jeho pohunci surově zbili již za hájovnou ve Velkých Petrovicích č.p. 60.
  ►

Dne 24.2.1943 - cca 16 hodin po té co gestapáci zatkli hajného Václava Kašpara, údajně u něj nalezli sporný telegram a vytloukli z něj, že Olda je Oldřich Žák z Náchoda, mají na základě dalšího šetření, které však PHDr. Sládek nijak nespecifikuje, dostatek indicií, které jim umožní provést likvidaci náchodské a hronovské odbojové skupiny.

PhDr. Václav Sádlo také nijak neobjasnil tvrzení, která uvádí v medailonku na str. 203, Nováková, Albína, že spolupracovníci št.kpt. Albína Sládka, kteří byli zatčení 22. a 23.2.1943: " ...nejprve vyzradili Hynka Kohla, protože věděli, že právě u něj se Albín Sládek během návštěv Hronova skrýval. Na základě této informace byl Hynek Kohl zatčen 24. února 1943 stejně jako Josef Jirásek, ..."

Na str. 204, Nováková, Albína, dále uvádí: "... Zadržení hronovští odbojáři byli sice fyzicky týráni již na Vládním policejním úřadě v Náchodě, kam byli nejprve převezeni, ..."

Gestapo 24.2.1943 realizuje tak rozsáhlou zatýkací akci, že ji není schopno zajistit vlastními úředníky a tak k likvidaci hronovské skupiny využívá protektorátní policii. 

Protektorátní policie na základě zjištění gestapa a specifikace, které osoby mají být zatčeny zatýká hronovské odbojáře. 

Jak vyplývá z výpovědi PhDr. Sádla, protektorátní policisté sami zatčené odbojáře nevyslýchali, z čehož se dá dovodit, že informace o členech hronovské odbojové skupiny získali gestapáci před tím, než pověřili protektorátní policii realizací této akce.

PHDr. Sádlo dále uvádí že pan Hynek Kohl byl zatčen až v 16 hodin 24.2.1943. Zatčené odbojáře si od protektorátních policistů přebírá až po ukončení zatýkání v Hronově a přepravě zatčených z Hronova do Náchoda na Vládním policejním úřadě. 

 

Gestapo nepostupuje při likvidaci jednotlivých odbojových skupin, jednotlivých členů odboje, spolupracovníků št. kpt. Albína Sládka chaoticky.
Systematicky zmenšuje oblast v níž může št, kpt Albín Sládek působit, systematicky jej vytláčí do oblasti, kterou může kontrolovat i díky činnosti konfidenta Vladimíra Farského - Karla.
V této souvislosti je nutné zmínit, že v práci PhDr. Čestmíra Brandejse CSc., která se osboji na královéhradecku věnuje, její autor uvádí na str. 106, že pan Čtvrtečka, u jehož maminky se 26.2.1943 npor. Albín Sládek ukrýval, tvrdil, že k chalupě jeho maminka vedl gestapo konfisent Farský.
V Náchodě likviduje gestapo odbojovou skupinu Waltra Tesaře, odboj ilegálního vedení KSČ královéhradeckého kraje, na jehož představitele Josefa Formánka a Bohumila Říčaře má št.kpt. Albín Sládek kontakt, organizaci, v níž  působí konfident Farský, gestapo zatím nechává bez povšimnutí
V knize Zločinná role gestapa pan Oldřich Sládek dokládá, že gestapáci byli velmi zdatní kriminalisté, dále v této publikaci nalezneme i analýzu způsobu řešení případů gestapem po okupaci naší republiky a v následujících letech okupace. Na faktech ukazuje, že v počáteční činnosti gestapo, byli téměř ihned zatýkány zájmové osoby, že případy nebyly rozpracovávány, v druhé polovině roku 1942 je přístup gestapa k řešení případů diametrálně jiný, případy jsou rozpracovávány s důrazem na vytěžení co největšího množství informací o zájmové osobě a jejich kontaktech včetně důsledného rozpracování těchto kontaktů a to jak za pomoci sledovací služby, tak i konfidentů. 
Tuto skutečnost potvrzuje i pan Tomáš Kašpar v knize Výkřik ze zapomnění. V této publikaci pan Tomáš Kašpar dokládá, že při rozpracovávání odbojové organizace vedené poručíkem Františkem Munzarem používala operativa odborů Řídící úřadovny gestapa Praha sledovací službu a ke sledování jednotlivých příslušníků této skupiny využívala i pro tyto odbory pracující konfidenty, dále byly použity i odposlechy telefonů.

Skutečnost, že gestapo využívalo ke získání informací různé zdroje, z nichž jedním, ne jediným, byl výslech gestapem zadržených osob, potvrzuje i Jan Brubclík na str. 23 a 24 publokace - Živého mne nedostanou! Na těchto stránkách se zamýšlí nad tím, co dovedlo gestapo na stopu št. kpt. Albína Sládka:

"... Nejpravděpodobnější však je, že to byla kriminalistická rutina ve spojení s činností konfidentů a zrádců. V této souvislosti se občas vyskytuje i jméno pozdějšího konfidenta Vladimíra Farského. Jeho působení na Královéhradecku není stále ještě plně vysvětleno. Gestapo však mělo možnost čerpat i z jiných zdrojů a jejich analýzou dospět k závěrům, které umožnily gestapáku Winklerovi z pražské služebny jít téměř najisto do Dobrušky. ..."
Příslušníci stejných odborů Řídící úřadovny gestapa Praha, kteří působili proti odbojářům ze skupiny por. Františka Munzara, vedou i akci proti odbojové organizaci vedené št. kpt. Albínem Sládkem - Obrana národa - Jitřenka, která vrcholí zatýkáním odbojářů, jež začalo 22. února 1943.
V této souvislosti je třeba připomenout i následující - je doloženo, že existuje i vazba mezi odbojovou skupinou por. Františka Munzara a odbojovou organizací vedenou št. kpt, Albínem Sládkem, spojení mezi por. Františkem Munzarem a št.kpt. Albínem Sládkem zajišťuje št. rtm. letectva Bohuslav Kašpar.
Dále je třeba uvést i skutečnost, že v protokolech z výslechů, které jsem měl možnost prostudovat, protokoly, které vznikly z činnosti úředníků královéhradeckého gestapa, nelze zjistit, kdy a z jakého zdroje danou informaci gestapáci získali a jak s ní pracovali při výsleších jednotlivých zadržených. Protokoly, které jsem měl možnost prostudovat, jsou souhrnem informací získaných od vyšetřovaného za určitý, mnohdy i dosti dlouhý časový úsek. Z protokolů o výsleších je zřejmé, že vyslýchaný v této konkrétní věci vypovídal a v jakém časovém období se k dané věci vyjádřil. Z protokolů není zřejné, jestli infotmace v dané věci je pro gestapo novým poznatkem a nebo jestli si jen gestapáci ověřují a doplňují v dané věci již získané poznatky.
Na základě znalosti těchto gestapem zpracovaných materiálů bych se neodvážil tvrdit to, co ve výše uvedených citacích tvrdí PhDr. Václav Sádlo!
 

V sedmdesátých letech minulého století se v souvislosti s udavačskou činností konfidenta Vladimíra Farského - Karla, školitele III. ilegálního ústředí KSČ, ktrý z pozice své funkce, kterou v hirearchii ilegální KSČ zastává je velmi blízkým spolupracovníkem náchodských komunistů, uvádělo - 

" Nikdo neví jak se o jeho, nebo jejich činnosti gestapo dozvědělo ..." , 

Na začátku prvního století nového tisíciletí jsme se posunuli dál:

" K vyzrazení náchodské skupiny došlo mimo její řady. Dne 28. března 1943 byli zatčeni Jan a Alba Špreňarovi, Bohumil Říčař a Růžena Wiesnerová. Ostatní byli zatýkáni postupně, zřejmě v souvislosti s tím, jak je na gestapu prozrazovali ti, kteří nevydrželi nelidské útrapy s výslechy spojené. Pět dnů po zatčení výše jmenovaných došla také řada na četnického strážmistra Františka Rajmona. ..."
(str. 221, Rajmon, František; Václav Sádlo - Aby se nezapomnělo ... )
 
Je mnoho otázek, které se mi při čtení knihy PHDr. Václava Sádla - Aby se nezapomnělo ..., honí hlavou.
V publikaci je uvedena celá řada skutečností, které nejen že nejsou řádně doloženy, ale ani vysvětleny.

Jednou takovou oblastí je činnost konfidenta Farského
Jan Brunclík, který je na str. 356, knihy Václava Sádla - Aby se nezapomnělo ..., uveden v části - Poděkování jako významný autorův pomocník, v publikaci Živého mne nedostanou!, na str. 23 až 24, že činnost konfidenta Farského na Královéhradecku není dosud vysvětlena!
Václav Sádlo také touto publikací k vysvětlení činnosti konfidenta Farského nepřispěl, i když působení konfidenta Farského se dotklo osudů velké části osobností, které jsou v publikaci PHDr. Václava Sádla - Aby se nezapomnělo, uvedeny.
Já se nemohu ubránit pocitu, že to může být dáno přenosem pohledu na II.odboj, který byl nejen u těchto autorů formován vedoucí úlohou strany všude a ve všem, přenosu, který jim brání pravdivě interpretovat dějinná fakta a skutečnosti, přenosu, který jim dovolí nekriticky přijímat informace z materiálů, které byly zpracovány a shromážděny pžedchůdci Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), kterých je tento svaz nástupcem, organizací, které plně ve své činnosti prosazovaly linii KSČ a to i v pohledu na naši historii, v čemž de facto ČSBS pokračuje i dnes.

 

Kontakt

petrovice-jitrenka@seznam.cz

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode