Vy padlí... Vám budiž věčná čest a sláva!

Autoři: PhDr. Jaroslava Pospíšilová, † JUDr. Františk Vašek, Jan Brunclík
Vydali: Český svaz bojovníků za svobodu, okresní výbor Hradec Králové; Československá obec legionářská, Jednota Hradec Králové; Státní okresní archiv Hradec Králové; rok vydání 2013

 

Publikace  - Vy padlí… Vám budiž věčná čest a sláva!, autorů - PhDr. Jaroslavy Pospíšilové, † JUDr. Františka Vaška, Jana Brunclíka, je knihou, která přináší v mnoha případech cenné informace o vlastencích, kteří přinesli pro naši svobodu oběť nejvyšší, svůj život.

Jenže pokud jste osobou znalou dané proroblematiky, velmi záhy zjistíte, že není něco v pořádku. Na první pohled to vypadá, jako by autoři nedokázali vyhledat a v této práci využít veškeré, v našich archivech běžně dostupné materiály. Po bližším prostudování i jejich dřívějších prací zjistíte, že minimálně jeden z autorů s těmito materiály pracoval. Jenže díky tomu, že jeho pohled na II. odboj, zvláště pak na takzvaný nekomunistický odboj, je velmi blízký až shodný s pohledem představitelů KSČ ze sedmdesátých let na tento, podle nich proburžoazní, protidemokratický odboj. 

Je alarmující,že:

 

jeden ze spoluautorů upřednostnil před objektivním a pravdivým podáním historických faktů svůj ideologický pohled na dějiny a historické skutečnosti, a zaplevelil tuto publikaci nepravdivými a lživými údaji a tím ji de facto znehodnotil
 

další dva spoluautoři mu to, aby jejich práci tímto přístupem poškodil a znehodnotil, dovolili

 

 

Výhrady, které mám k publikaci: Vy padlí … Vám budiž věčná čest a sláva!, se převážně vztahují k Janu Brunclíkovi, který je předsedou ZO ČSBS č.2 Hradec Králové, předsedou historicko-dokumentačního odboru a odborným konzultantem OV ČSBS Hradec Králové v oblasti historie  

Fotografie převzata zwww.csbs-hk.cz/struktura

Díky korespondenci s paní PhDr. Jaroslavou Pospíšilovou jsem nabyl jistoty, že problém, o kterém píši, souvisí jen s Janem Brunclíkem – v té době - třetím místopředsedou OV ČSBS v Hradec Králové, předsedou ZO ČSBS č. 2 Hradec Králové, předsedou historicko-dokumentačního odboru a odborným konzultantem OV ČSBS Hradec Králové v oblasti historie.

V souvislosti s pokusy uvést na pravou míru nepravdy, které byly publikovány o mých blízkých, jsem oslovil i předsedu okresního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu ( OV ČSBS ) v Hradci Králové, pana Luboše Groha, kterému jsem adresoval otevřený dopis. Ten mne odkázal na Jana Brunclíka a poskytl mi jeho emailovou adresu:

lubos.groh@ ........cz

Re: Otevřený dopis předsedovi OV ČSBS v Hradci Králové

Komu: malec......@......cz

Vážený pane,

…. Mohu Vás tedy odkázat na našeho člena historicko-dokumentační komise,ten Vám ochotně pomůže. Je mi líto,ale v této chvíli netuším,jak bych Vám mohl pomoci.

Jan Brunclík e-mail:Jan Brunclík
S pozdravem
Luboš Groh

Dne 16. 3. 2012 jsem se poprvé pokusil prostřednictvím emailu spojit s Janem Brunclíkem, který mi dle předsedy Groha měl ochotně pomoci.

Od: malec……….@.............cz
Komu: brunclik…@......cz
Datum: 16. 3. 2012 16:14:49
Předmět: Fwd: Re: Otevřený dopis předsedovi OV ČSBS v Hradci Králové

Dobrý den,
včera mi poslal pan Groh email na Vás, přeposílám Vám naši korespondenci, mezitím jsem mluvil s paní PhDr. Časnochovou, přeposílám Vám i tuto korespondenci.
Přeji Vám krásný den,
Ing. Václav Malec

Dne 18. 3. 2012 odesílám na emailovou adresu, kterou mi zaslal pan Groh, Janu Brunclíkovi RECENZI, v níž poukazuji i na chyby a nepravdy, které jsou publikovány ve spisku J. Brandejs - Oběti z petrovické hájenky a v knize Popravení a umučení občané okresu Rychnov nad Kněžnou 1938-1945; autoři – JUDr. Josef Juza a Radovan Dražan.
Od: malec..........@......cz
Komu: brunclik....@.........cz
Datum: 18. 3. 2012 21:20:10
 
Předmět: Fwd: Ing. Václav Malec - Nástín řešení části problematiky viz přeposlaný dopis od p. Groha
 
 
 

Neposlal jsem Janu Brunclíkovi jen tento jeden email, posledním emailem v roce 2012 bylo přání k Velikonočním svátkům. Ani na jeden email mi Jan Brunclík neodpověděl!

 

Koncem května 2015 jsem na stránkách Východočeského muzea v Hradci Králové objevil výzvu paní PhDr. Jaroslavy Pospíšilové -  Oběti let 1939-45 - Žádost o pomoc , jež byla zveřejněna před 17. říjnem 2011, kterou se snažila oslovit širokou veřejnost s cílem získat co nejvíce informací pro chystanou publikaci o obětech nacistického teroru.

Poděkování za spolupráci bylo publikováno nejdříve v únoru 2012 - datum není na této zprávě uveřejněno, vycházím z posloupnosti příspěvnů na stránve Historie muzea HK.

Brunclíkovi jsem 18.3.2012 zaslal podkladové materiály, které  měly být v souladu s výzvou - Oběti let 1939-45 - Žádost o pomoc, vzaty v potaz při přípravě publikace - Vy padlí... Vám budiž věčná čest a sláva!

Minimálně měl Brunclík s těmito materiály seznámi spoluautory publikace -  Vy padlí... Vám budiž věčná čest a sláva!, což neučinil! 

Docela by mne zajímalo, kolik podkladových materiálů tento "badatel" takto při své "badatelské" práci zatajil, kolik faktů ve svých textech nezohlednil a kolik nepravd vědomě publikoval!

 

Po té co jsem se s výše uveřejněnou výzvou seznámil jsem "badatele" Brunclíka kontaktoval. A tady je výsledek:

Od: malec……..@........cz
Komu: brunclik..@.... .cz
Datum: 4. 6. 2015 18:30:20
Předmět: Oběti let 1938 -1945

Dobrý den,

dnes jsem si přečetl na internetu sdělení, že připravujete publikaci - Oběti let 1938 -1945. Nevím, jestli to ještě platí, přesto Vás kontaktuji.

Václav Malec

 

Jak je vidět z hlavičky emailové odpovědi níže, kterou mi "badatel" Brunclík obratem zaslal, adresa, kterou mi poslal předseda OV ČSBS Groh, je Brunclíkem plně a běžně používána, jak k přijímání korespondence od třetích stran, tak i k odesílání jeho korespondence třetím stranám! 

Od: Jan Brunclík
Komu: malec…………@s.........cz
Datum: 4. 6. 2015 20:38:17
Předmět: Re: Oběti let 1938 -1945

Jedná se o Královéhradecko a publikace je hotová. J.Brunclík

 

Obratem Brunclíkovi odpovídám:

Od: malec.........@...........cz
Komu: Jan Brunclík <.........@......cz>
Datum: 4. 6. 2015 22:37:32
Předmět: Re: Oběti let 1938 -1945

Moc děkuji za odpověď,

Doufám, že ta publikace dopadla lépe než Popravení a umučení občané okresu Rychnov nad Kněžnou 1938-1945 JUDr. Josefa Juzy a Radovana Dražana, velmi rád se s ní seznámím.

Přeji Vám krásný večer

Ing. Václav Malec

 

V této souvislosti oslovuji i PhDr. Jaroslavu Pospíšilovou, autorku výzvy - Oběti let 1939-45 - Žádost o pomoc a spoluautorku publikace - Vy padlí... Vám budiž věčná čest a sláva!

Od: petrovice-jitrenka@seznam.cz

Komu: j.pospisilova@muzeumhk.cz
Datum: 5. 6. 2015 11:18:50
Předmět: Korespondence s panem Brunclíkem r. 2012

Vážený paní doktorko,

Nebylo by vůči Vám fér, Vás na tuto skutečnost neupozornit, v přílohách máte dle mého názoru nejpodstatnější materiály, které jsem panu Brunclíkovi v roce 2012 zaslal.

Přeji Vám krásný víkend

Ing. Václav Malec 

Jednou z příloh tohoto emailu byl i text, který jsem Brunclíkovi zaslal 18. 3. 2012

 

Zde je odpověď, kterou mi paní PhDr. Pospíšilová zaslala 8. 6. 2015:

Od: "Jaroslava Pospíšilová, MVČ"
Komu: petrovice-jitrenka@seznam.cz
Datum: 8. 6. 2015 14:58:01
Předmět: Re: Korespondence s J. Brunclíkem ze 4.6.2015

Dobrý den,
děkuji za zaslané podkladové materiály. Všechny přílohy jsem si vytiskla
 
a uložím do souboru medailonků, které si v muzeu vedeme jako pomocnou 
evidenci k pramenům 2. odboje. jsou rovněž k dispozici i badatelům.

S pozdravem
PhDr. Jaroslava Pospíšilová

 

Po té co jsem obdržel publikaci  - Vy padlí ... Vám budož věčná čest a sláva!, odesílám Brunclíkovi tento text:Zde je 

Od: malec..........@..........cz
Komu: brunclik...@.......cz
Datum: 23. 6. 2015 15:30:25
Předmět: Vy padlí ... Vám budiž věčná sláva!

Publikaci mám k dispozici. Po té co jsem se s ní seznámil, jsem dospěl k závěru, že máte toho dost k vysvětlování. Dávám Vám k tomu nožnost do 30. 6. 2015. 

Termín si znamenám.

Ing. Václav Malec

 

Je 1. 7. 2015 a Jan Brunclík - předseda ZO ČSBS č. 2 Hradec Králové, předseda historicko-dokumentačního odboru a odborný konzultant OV ČSBS Hradec Králové v oblasti historie, po vzoru vrcholných představitelů ÚV ČSBS, mlčí.

 

Všechny emaily, které jsem Janu Brunclíkovy v roce 2012 a v roce 2015 odeslal, jsem odesílal z jedné a té samé emailové adresy a zasílal jsem je na jednu a tu samou emailovou adresu, kterou mi poskytl předseda OV ČSBS Hradec Králové - Groh!

V souvislosti s výše uvedeným musím dále doplnit:

Dne 25. března 2016 jesm na facebookové stránce - Svaz bojovníků za svobodu OV Hradec Králové, zvežejnil připonímku na 73. výročí úderu gestapa proti odbojové organizaci Jitřenka - Domácí odboj 1939 - 1945 severovýchodních Čech. Předseda OV ČSBS Hradec Králové - Luboš Groh tuto připomínku z této facebookové stránky smazal. Více se k celé této neuvěřitelné více než sprostotě věnuji na facebookové stránce: Domácí odboj 1939 - 1945 severovýchodních Čech "Jitřenka"

V této souvislosti připomínám, že jedním z vydavatelů této publikace je Grohem vedený Okresní výbor ČSBS Hradec Králové. No a tak se některé texty uveřejněné v této publikaci kvalitou výpovědi o v nich  uváděných "skutečnostech", které se ovšem udály jen ve fantazii jejich vypravěčů, velmi blíží úrovni výpovědi, kterou sepsaly děti z Třebechovic pod Orebem po absolvování výletu k bývalé hájovně ve Velkých Petrovicích č.p. 60. Spoluorganizítorem tohoto výletu byla i Heldova městská knihovna v Třebechovicích pod Orebem, které jsou rodištěm pana Václava Kašpara - Pověst o Mirku Říčařovi.

V písemnostech, které jsem Janu Brunclíkovi v polovině března 2012 zaslal, byla mimo jiné i informace, že pan Václav Kašpar se nenarodil dne 1.10.1906, ale že správné datum, kdy se pan Václav Kašpar narodil, je 30. 5. 1908. Písemnosti obsahovaly i reprodukce fotografií v kvalitě, v níž je publikuji na straně: Popravení a umučení občané okresu Rychnov nad Kněžnou 1938-1945, těchto www stránek.

 

Prof. Dr. T. G. Masaryk viděl význam historie v uvádění historických faktů v souvislostech s důrazem na ukázání jejich významu pro současnost.

 

Písemnosti, které jsem Janu Brunclíkovi poskytl, také poukazovaly na určité souvislosti.

Jak je vidět z kopie medailonku pana Václava Kašpara - Vy padlí … Vám budiž věčná čest a sláva!, str. 91 a 92, veškerá má snaha byla k ničemu. 

V medailonku je uvedeno špatné datum narození pana Václava Kašpara, správně má být -  30. 5. 1908 v Třebechovicích pod Orebem.
V medailonku ani pana Václava Kašpara, ani paní Růženy Kašparové, ani paní Anny Slezákové - Inky, ani pana mjr. Václava Snítila, ani paní Žofie Šnajdrové - Jitřenky, nejsou uvedeny souvislosti, na které jsem Jana Brunclíka upozorňoval a které naleznete například v dopisu paní Marie Šturmové nebo ve výpovědi paní Jiřiny Malcové - Kašparové a nebo v článku Poslední dopis, který napsal pan Vilém Kejzlar.


 

 

Medailonek paní Anny Slezákové - Inky ( Vy padlí … Vám budiž věčná čest a sláva!, str. 167 )

Medailonek pana mjr. Václava Snítila ( Vy padlí … Vám budiž věčná čest a sláva!, str. 168 )

Medailonek paní Žofie Šnajdrové - Jitřenky ( Vy padlí … Vám budiž věčná čest a sláva!, str. 182 )

Jak je patrné z kopií medailonků, které jsou publikovány výše, nic nebránilo Janu Brunclíkovi uvést informace, které by poukázaly na souvislosti, které tyto tři ženy společně dovedly až na konec jejich žití v koncentračním táboře Osvětim, pana Václava Kašpara na popraviště v nacistické věznici Brandenburg a pana mjr. Václava Snítila do věznice v Hannoveru, kde umírá. I tyto informace jsem Janu Brunclíkovi poskytl. Prostoru pro uveřejnění těchto a dalších pro čtenáře důležitých informací, je ve všech uveřejněných medailoncích dostatek.

 

 

PROČ AUTOŘI I TÉTO PUBLIKACE U MIROSLAVA ŘÍČAŘE UVÁDÍ INFORMACE, KTERÉ VNÁŠÍ DO CELÉHO DĚNÍ KOLEM JEHO OSOBY DALŠÍ NEJASNOSTI, PROČ publikují nepravdy? 

 
U publikací vzniklých před rokem 1989 tomu rozumím, tam existovala takzvaná "společenská objednávka" ( tak jedna strana odůvodňovala lumpárny, které pro vlastní prospěch a posílení svého vlivu prováděla ). 
Že by nám ta "společenská objednávka" u určitých uskupení občanů přetrvávala?
 
Na straně 159 publikace - Vy padlí... Vám budiž věčná čest a sláva!, je medailonek věnovaný panu Miroslavu Říčařovi:
 
 
Na to, kolik publikací a novinových článků, které jsou výsledkam předchozí badatelské činnosti historiků a badatelů, mapuje odbojovou činnost pana Miroslava Říčaře, se toho stejně, jako v medailonku, který je publikován v knize -  Vy padlí... Vám budiž věčná čest a sláva!, o odbojové činnosti pana Miroslava Říčaře moc nedozvíme. Vlastně se dozvíme jen tyto obecné fráze:
 
"... Svým otcem byl zapojen do odbojové činnosti. Pomáhal při roznášení letáků a vykonával funkci spojky. ..."
 

Pan Bohumil Říčař byl členem odboje KSČ královéhradeckého kraje. Je doloženo, že  úzce spolupracoval s celou řadou členů odbojové organizace Jitřenka, je velmi pravděpodobné, že měl napojení i na odbojovou skupinu železničářů - Nádraží, což je uvedeno i v článku ( lk ) - Tragédie petrovické hájenky.

Zatím se mi nepodařilo fakty doložit, že jeho syn, Miroslav Říčař byl přímo napojen na jakéhokoliv člena odbojové organizace Jitřenka.

Z výpovědí pana Josefa Dubce je zřejmé, že Josef Dubec minimálně do jara 1942 zajišťoval osobní setkání Bohumila Říčaře s jeho synem, Josef Dubec byl spojkou mezi Říčařovými - otcem a synem. Josef Dubec zde uvádí, že na schúzkách, které zprostředkoval, řešili Říčařovi jen jejich osobní věci.

Josef Dubec ve svých výpovědích také vymezuje období, kdy se zprostředkovatelem jeho schůzek s Bohumilem Říčařem a Josefem Formánkem stává Miroslav Říčař, období, kdy je Miroslav Říčař spojkou mezi jeho otcem a bratrem jeho maminky - je to období, kdy je Bohumil Říčař přijat Josefou Fajmonovou a Josefem Formánkem do ilegální KSČ, je to v období, kdy na místo, které zastávala Josefa Fajmonová nastupoje Vladimír Farský - Karel - elitní konfident komisaře Jantura.   

Je možné, že Miroslav Říčař měl napojení na členy organizace "Nádraží", že působil jako spojka mezi jeho otcem a něktarým z členů této organizace, ale tuto informaci nemám zatím potvrzenu z žádného věrohodného pramene!

Z výpovědí Josefa Dubce i Josefa Formánka, které jsou pro badatele a historiky běžně dostupné v tuzemských archivech, je zřejmé, že se žádná z jejich schůzek nekonala v petrovické hájovně u manželů Kašparových a že pan Josef Dubec ani Josef Formánek neznali jména osob, u nichž se na týnišťskoorlicku Bohumil Kašpar ukrýval a že je velmi nepravděpodobné, aby tyto údaje znal Miroslav Říčař. Je více než nepravděpodobné, že Miroslav Říčař docházel do hájovny ve Velkých Petrovicích za hajným Václavem Kašparem.  

 

V této souvislosti je nutné poukázat na skutečnost, že od 18.3.2012 má Brubclík k dispozici text ve formátu doc, který jsem odeslal paní PHDr. Janě Časnochové a jemu (viz email publikovaný na této stránce výše), v němž je mé svědectví, které vychází z výpovědí mé maminky, dcery manželů Kašparových, přímé účastnice dění v petrovické hájence, která vždy tvrdila:
 

"Miroslav Říčař k nám nechodil, neměl tu co dělat!"

 

V medailonku Miroslava Říčaře je dále uvedeno:

 
"... Když gestapo 23.2.1943 začalo velkou akci proti příslušníkům odboje v severovýchodních Čechách, při níž byla zatčena jeho matka, podařilo se mu duchapřítomně ukrýt cyklostyl, psací stroj a letáky. ..."
 
 
(lk) v článku Tragédie petrovické hájenky to vidí takto:
 
" V ranních hodinách byla při razii v Plptistích nad Labem zatčena manželka Bohumila Říčaře. Syn Mirek okamžitě odjel na hlavní do Hradce Králové, kde informoval Josefa Hrubého a další soudruhy ...."
 

Takto tento děj popisuje Josef Brandejs ve spisku Oběti z petrovické hájovny:

" ... Osudného dne 23. 2. 1943 zatklo gestapo hned ráno v Plotištích Mirkovu maminku. Mirek, na něhož gestapo čekalo, se domů již nevrátil. ... Gestapu šlo o to dostat Mirka živého jako spojku k hradecké odbojové skupině. ..." 

(Josef Brandejs - Oběti z petrovické hájenky, str. 6)

I tyto tři citace vypovídají o tom, co pro tvůrce těchto textů bylo rozhodující, jestli to byla historická fakta a nebo ideologicky správně pojatý příběh, který měl reálné základy, ale o fakta v něm vlastně vůbec nešlo. Manželka pana Bohumila Říčaře, maminka Miroslava Říčaře válku přežila a jak i já na těchto stránkách dokládám, sama aktivně podávala svědectví o tom co prožila ... Je pro mne záhadou, že něco, co matce utkví v paměti na věky, okolnosti, které ji odvedly od syna, který byl pár hodin nato zavražděn, nikdy nikomu nesdělila, že o nich neposkytla žádnou výpověď.

Otázkou na kterou si odpovězte sami je, jestli takoví Brandejsové, Brunclíci, ...., o tuto a další výpověď stáli, jestli pro ně byly tyto výpovědi důležité?!

 

 

V medailonku pana Miroslava Říčaře, v knize -  Vy padlí... Vám budiž věčná čest a sláva, autoři poukazují na skutečnost, že Miroslav Říčař se snaží varovat ilegální pracovníky:

 

" ... Aby varoval ilegální pracovníky jel ke Kašparově hájence v Petrovicích. ..."

 

Pan Miroslav Říčař má důvod, aby po zatčení své maminky odbojáře varoval:

 

Pan Josef Dubec ve svých výpovědích na gestapu uvedl, že po té, co odešel jeho švagr Bohumil Říčař do ilegality, se jeho sestra Anna Říčařová psychicky zhroutila a prosila ho, aby zjistil kde je a přiměl ho k návratu domů. Po čase mu sdělila, že se její muž ukrývá v Petrovicích u Třebechovic a požádala ho, aby za ním jel a přiměl ho k návratu domů. Pan Josef Dubec dále uvádí, že asi po měsíci se mu podařilo smluvit schůzku s Bohumilem Říčařem, že za ním jel na tuto schůzku na kole a že opravdu svého švagra žádal, ať se vrátí domů za manželkou.

 
Pan Miroslav Říčař měl dost velký důvod sdělit svému strýci Josefu Dubcovi, že je jeho sestra Anna Říčařová - roz. Dubcová zatčena a že je velmi pravděpodobné, že bude gestapem vyslýchána. 
Z výše uvedeného je zřejmé, že Josef Dubec má s největší pravděpodobností povědomí o tom, kdo má spojení na vlastence v Petrovicích, u nichž se ukrýval jeho švagr. 
Josef Dubec dále ví, že jeho sestra má povědomí o tom, že se její manžel ukrýval v Petrovicích u Třebechovic a že jeho sestra zná někoho, od koho tuto informaci dozvěděla, má povědomí i o tom, že se již minimálně jednou ve vyhrocené situaci psychicky zhroutila. 
 
Má před zatčením Anny Říčařové gestapo povědomí o některé z výše uvedených skutečností?
Je to důvod, proč je zatčena jen Anna Říčařová a její syn Miroslav Říčař zatčen není?
Je to jedna z cest, ktřerou chce operativa gestapa rozkrýt místo, kde se v blízkosti Týniště nad Orlicí Bohumil Říčař příležitostně ukrývá?
 
 
 

V citacich níže uvádí autoři medailonku Miroslava Říčaře nepravdivé informace:

 
1.   "...Vyučil se zámečníkem a v roce 1941 začal studovat průmyslovou školu v Hradci Králové, odkud po dvou letech přešel do Pardubic..."

Školní rok 1941 - 1942 začal  v pondělí 1. září 1941 a skončil  v úterý 30. června 1942 - podle údajů ve výše uvedené citaci je to první rok studia pana Miroslava Říčaře na průmyslovce v Hradci Králové.

Školní rok 1942 - 1943 začal  v úterý 1. září 1942 - podle údajů ve výše uvedené citaci  je to druhý rok studia pana Miroslava Říčaře na průmyslovce v Hradci Králové, který však vzhledem k tomu, že 23. února 1943 umírá, nemohl dokončit.

 
Shrnutí:
Vzhledem k tomu, že i jiné prameny uvádí, že pan Miroslav Říčař studoval nejprve průmyslovku v Hradci Králové, doba dvouletého studia na průmyslovce v Hradci Králové je i v jiných pramenech zmíněna, někde je dokonce uvedeno, že v Hradci Králové studoval dvouletou průmyslovku. 
Skutečnost, že ve školním roce 1942 - 1943 byl pan Miroslav Říčař studentem průmyslovky v Pardubicích, tyto prameny také potvrzují.
 
Závěr:
Pan Miroslav Říčař začal studovat průmyslovou školu v Hradci Králové nejpozději ve školním roce 1940 - 1941.
 
 

2.   "... Jeho jméno je uvedeno na pomníku v Hradci Králové - Plotištích nad Labem, na pamětní desce na Kašparově hájence v Petrovicích a na památníku nedaleko hájovny, v místech kde skonal." 

Tady je fotografie pamětní desky, která byla v roce 1947 umístěna na průčelí dnes již bývalé hájovny ve Velkých Petrovicích, č.p. 60, Petrovice nad Orlicí, kde bydleli před svým zatčením manželé Kašparovi a Václav Zeman. Na této pamětní desce není ani zmínka o Miroslavu Říčařovi.

 

Že by se  v této citaci snažili autoři medailonku Miroslava Říčaře, který je publikován na str. 159, knihy - Vy padlí... Vám budiž věčná čest a sláva!, naplnit ideu přísloví: "Na každém šprochu pravdy trochu".

Vždyť ono je logické, že když je jméno Miroslava Říčaře uvedeno spolu se jmény manželů Kašparových na pamětní desce, která je umístěna na průčelí hájovny č.p. 60 v Petrovicích nad Orlicí, tak jak uvádí autoři medailonku Miroslava Říčaře v publikaci - Vy padlí... Vám budiž věčná čest a sláva!, str. 159, tak na tom přeci musí být alespoň trochu pravdy, že tam do hájovny Miroslav Říčař chodil ...

 

A jsme u "společenské objednávky", jejíž idea se odráží i v Pověsti o Mirku Říčařovi . Normalizačním ideologům nešlo o to, aby předávali informace o představitelích pro ně nedemokratického a proburžoazního odboje. 

Pro tyto ideologi a jejich přisluhovače bylo důležité, aby si posluchači, žáci základní školy a čtenáři, v sedmdesátých letech publikovaných textů, zapamatovali jediné - mladý hoch, syn komunisty šel varovat odbojáře v hájovně před zatčením a to ho stálo život. 

Formy a metody ideologické propagandy byly tak účinné, že někteří mí vrstevníci si z té ideologické masáže, kterou absolvovali před budobou hájovny ve Velkých Petrovicích č.p. 60, odnesli informace, na základě kterých formulovaly výroky velmi blízké tomuto: 

"Mladý komunista  šel varovat odbojáře v hájovně před zatčením a to ho stálo život" ...

 

Výrok: 

"Mladý komunista  šel varovat odbojáře v hájovně před zatčením a to ho stálo život", je ústředním motivem i Pověsti o Mirku Říčařovi.

 

Pro úplnost:

Miroslav Říčař  - od října 1942 člen ilegální KSČ, syn železničáře, člena ilegální KSČ. V úterý 23. února 1943, kdy umírá je Miroslavu Říčařovi 20 let 6 měsíců  a 5 dnů.

Václav Zeman  - syn rolníka, aktivně se účastnil odbojové činnosti v rámci odbojové organizace Jitřenka - Obrana národa. V úterý 23. února 1943, kdy je zatčen gestapem, je Václavu Zemanovi bez 13 dnů 22 let. Gestapem je na něj uvalena ochranná vazba, která je nejprve realizována v koncentračním táboře Osvětim a posléze v koncentračním táboře Dora, jehož součástí je tunelový komplech, kde vězni za nelidských podmínek vyráběli křídlaté střely V1 a balistické střely V2. Od dubna 1945 je Václav Zeman nezvěstný.

 

V sedmdesátých letech minulého století byl součástí Národní fronty Svaz protifašistických bojovníků, který mimo jiné plnil i "společenské objednávky". Český svaz bojovníků za svobodu je nástupnickou organizaci Svazu protifašistických bojovníků ...

 

Nechci toho po Janu Brunclíkovi - předsedovi ZO ČSBS č. 2 Hradec Králové, předsedovi historicko-dokumentačního odboru a odborném konzultantovi OV ČSBS Hradec Králové v oblasti historie, moc?

 

Miroslav Moulis a PaedDr. Jitka Gruntová - předsedkyně historickodokumentační komise ÚV ČSBS v tom mají jasno:

 

"Pokud se při popisu odbojových organizací nebo osobností vyskytují některé chyby, záleží na pamětnících a historicích, aby je vysvětlili."

 

Jen oba - Miroslav Moulis i PaedDr. Jitka Gruntová, zapoměli dodat, že pro představitele ČSBS je ta jejich pravda nadevše a že ani Miroslava Moulise, ani  PaedDr. Jitku Gruntovou, ani Jana Brunclíka, ani žádného z představitelů ÚV ČSBS, včetně předsedy plk. v.v. Ing. Jaroslava Vodičky, mnou předkládaná fakta nezajímaji. 

A jsme zase u stanov ČSBS a jejich nedodržování všemi výše jmenovanými...

  

Vzhledem k tomu, že se mnou Brunclík opakovaně odmítá komunikovat, obrátil jsem se na paní PhDr. Jaroslavu Pospíšilovou. Ta mi obratem odpověděla:

---------- Původní zpráva ----------
Od: "Jaroslava Pospíšilová, MVČ"

Komu: petrovice-jitrenka@seznam.cz
Datum: 11. 8. 2015 8:09:54
Předmět: Re: Dobrý den

Dobrý den,
děkuji Vám za zaslané materiály. Zároveň přijměte mou omluvu za tuto 
vážnou chybu, která nám při zpracování textu unikla. Prověřila jsem si 
podklady, ze kterých jsme vycházeli a odkaz na pamětní desku na hájence 
zde opravdu není. Jak k této nemilé chyba došlo, už dnes bohužel 
nezjistím. Pravděpodobně došlo k mylně interpretaci těchto podkladů, 
zejména snímku detailu desky se jménem M. Říčaře jako desky patřící 
rovněž na zmiňovanou hájenku. Tento chybný údaj v publikacích, které 
jsou v naší knihovně opravím. Snímek Vámi zaslané pamětní desky uložím 
do naší databáze.

S pozdravem

PhDr. Jaroslava Pospíšilová


Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Eliščino nábřeží 465
500 01 Hradec Králové 1

 

Já na náhody nevěřím. Vzhledem k tomu, že o pamětní desce, která je adjustovaná na průčelí bývalé hájovny č.p. 60 v Petrovicích nad Orlicí není v medailonku pana Václava Kašpara a paní Růženy Kašparové minimální zmínka, nemohu se ubránit dojmu, že ten kdo do textu medailonku pana Miroslava Říčaře vložil tuto nepravdivou informaci musel mít minimálně povědomí o existemci této desky. Na vložení  této informace do textu publikace musel ten, kdo ji tam vložil vynaložit i nějaké úsilí, které je nutné pro dosažení vytčeného cíle.

Jedním z autorů publikace je Brunclík, čelný představitel OV ČSBS v Hradci Králové, který minimálně od března 2012 má informace o existenci Brandejsova spisku Oběti z petrovické hájenky, který je uložen u OV ČSBS v Rychnově nad Kněžnou. Na str. 7 tohoto spisku nalezneme opis stěžejní části textu z pamětní desky umístěné na budově bývalé hájovny, z něhož je zřejmé, že tvrzení uvedené v medailonku pana Miroslava Říčaře je nepravdivé.

Od března 2012 má Brunclík - třetí místopředseda OV ČSBS v Hradec Králové, předseda ZO ČSBS č. 2 Hradec Králové, předseda historicko-dokumentačního odboru a odborný konzultant OV ČSBS Hradec Králové v oblasti historie moji emailovou adresu, nic mu nebránilo v tom, si tuto informaci ověřit. Fotografie pamětní desky, kterou zde publikuji vznikla v létě 2004. 

Na Wikipedii pod heslem: Český svaz bojovníků za svobodu, část: Kontroverze naleznete v prvním odstavci tato slova: 

 "Protože se předchůdce Svazu v očích odpůrců komunistického režimu zdiskreditoval svojí prokomunistickou a prosocialistickou orientací a spornou personální politikou (šlo především o vylučování některých účastníků protikomunistického s antikomunistickými postoji, jako byl například Josef Beran, a udělování vysokých funkcionářských postů válečným zločincům, jako byl např. Karol Pazůr), řada příslušníků protinacistického odboje odmítala a odmítá mít se Svazem cokoliv společného. Podle svých kritiků je organizace stále silně svázána s Komunistickou ideologií a politickým extremismem."

Na těchto webových stránkách máte dost informací, které Vám umožňují si udělat vlastní názor i na tento mnou citovaný výrok.

 

Všeobecně autorům vytýkám:

Nejednotnost v uvádění faktických údajů v jednotlivých medailoncích. 

Uvádějí li, že daná osobnost byla odsouzena například Lidovým soudem v Drážďanech, nemohu u jiné osobnosti uvést, že byla odsouzena u Lidového soudu bez uvedení místní příslušnosti tohoto soudu, když tato místní příslušnost je známa...

Autoři kladli malý důraz na:

● poukázání na souvislosti mezi jednotlivými osobnostmi uvedenými v této publikaci

● kritiku fakty a prameny u některých skutečností - viz. nerespektování celé řady důkazů, včetně výpovědi gestapáka Liebla před MLS v Hradci Králové, kde se vyjádřil k případu Josefa Dubce a činnosti konfidenta Farského atd. - více na straně  - Konfident gestapa Vladimír Farský - Karel.

● vysvětlení některých skutečností, které uvádí v některých medailoncích osobností, o kterých v publikaci píší - například seznamy SD, ani v náznaku se nezminují o tom proč a kdy byly tyto seznamy sestaveny a předány gestapu, o těchto seznamech vypovídal před MLSv Hradci Králové gestapák Hardke, s tou částí výpovědi, která je věnovaná seznamům SD se můžete seznámit na jedné ze stránek těchto webovek  - Popravení a umučení občané okresu Rychnov nad Kněžnou 1938 - 1945 - Josef Juza a Radovan Dražan - nadpis - K fungování nacistické justice se měli možnost po válce vyjádřit i samotní gestapáci

 
 
 

 

 

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode