V magisterské diplomové práci studentky učitelství pro střední školy, filozofické fakulty, katedry historie, Masarykovy univerzity, Bc. Martiny Švihálkové  - Obraz války a okupace v letech 1945 – 1948, která byla publikována v roce 2015 a úspěšně obhájena 17. 6. 2015, se na straně 91 -92 dozvíme:

 

„ 3.2.2.2 Memoáry

Profesor Antonín Macht napsal v roce 1946 dílo: Pankrác – Terezín, malá pevnost. Hned v úvodu nám sděluje, že prožil nejen koncentrační tábor , ale také tvrdí, že samotný protektorát byl jedním velikým koncentračním táborem. Profesor popisuje dobu těsně po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Vysvětluje, jak museli všichni učitelé plnit oběžníky poslané Emanuelem Moravcem: „To, že na nás chtějí řadu předmětů přednášet jen německy, říkat žákům očividné lži, podvádět je, brát jim vše, več věří?“ To však sám Macht neplnil: „Naopak – povzbuzovali jsme zájem o češtinu. V češtině jsme bývali neúprosně přísní, aby žákům ani slovíčko nechybělo, abychom z nich vychovali přímé a poctivé české lidi. A tak v celku můžeme říci, že česká škola až na malé zrádcovské zrůdy a pomýlené, svedené studenty nezklamala, zůstala věrná.“ To se však profesorovi stalo osudným. Při výslechu zjistil, že měl ve své třídě zvěda, který ho udal. Vtipným pojmenováním jednoho studenta si nad sebou utahoval smyčku: „Měl jste ve své třídě žáka jménem Hlad?“ „Ano, měl“, vzpomínám na Mílu Hladů, dnes už bohužel také mrtvého. „A když jste ho volal k tabuli, volal jste ho „Drittes Reich“, on na to vstal a šel k tabuli?“ „Ano, bylo to tak“. Tak se dostal na Pankrác, později byl pak převezen do Terezína. O malé pevnosti se autor zmiňuje od poloviny knihy, avšak vůbec nerozebírá, že by terezínská pevnost byla spíše židovským ghettem, než vězením pro české obyvatelstvo, které bylo pro Třetí říši nepohodlné.

Závěrem této knihy je pak příspěvek učitelky Táni Kulišové, která byla také v Terezíně a popisuje pobyt zase z pohledu žen.“

Převzato z informačního systému Masarykovi univerzity

Plný text magisterské diplomové práce Bc. Martiny Švihálkové

 

 

Pokud bych se osobně, před několika lety, neseznámil se stylem práce součastného pana rektora Masarykovy univerzity - doc. PhDr. Mikuláše Beka, Ph.D. a prorektorů Masarykovy univerzity, který je odrazem i jejich dosti „nekonformních“ pohledů, byl bych přesvědčen, že tvrzení Mgr.Bc. Martiny Švihálkové:

 
fotografie převzata: z portálu MU
 

„ … O malé pevnosti se autor zmiňuje od poloviny knihy, avšak vůbec nerozebírá, že by terezínská pevnost byla spíše židovským ghettem, než vězením pro české obyvatelstvo, které bylo pro Třetí říši nepohodlné. …“,

je dáno jen její fatální neznalostí dané problematiky.

 

Nejen v souvislosti s výše uvedenou citací, bych se nedivil, kdybych v některé z písemností, vzniklé z činnosti Masarykovy univerzity nalezl tvrzení, že opera Prodaná nevěsta je epickou lyrikou vzdávající hold udatnému Vaškovi, bojovníkovi s medvědy.

Já jsem měl možnost poznat absurditu sedmdesátých let minulého století. Díky soudružkám z památníku v Terezíně jsem poznal, jak je důležité správně poslouchat, na co se tázající ptá. Na dotaz, kdo měl někoho z blízkých za války v Terezíně, jsem se přihlásil. Poté co tyto milé dámy zjistily, že asi nebudu z rodu Davidova, což jsem jim nastínil slovy: „ Moje babička byla umučena v Osvětimi a děda byl vězněn v Terezíně, ale v Malé pevnosti, jako politický vězeň“, mne přestaly hladit a předvedly skvělý úprk, co nejdál ode mě …

Byla to dosti zajímavá a poučná doba.

O ghetu Terezín se v té době, v určitývh intencích, mluvit mohlo, o Malé pevnosti se převážně mlčelo. 

 

Mgr. Bc. Martina Švihálková absolventka studia historie na filozofické fakultě, katedry historie, Masarykovy univerzity neví, že se pevnost Terezín, jejíž základní kámen položil  10. října 1780 Josef II., skládá z Malé pevnosti a Hlavní pevnosti – viz mapa

 

Převzato z - novedvory.blog.cz

Malá pevnost sloužila již brzy po dostavění jako vojenská káznice, posléze i jako věznice.  V červnu 1940 je v Malé pevnosti Terezín zřízena policejní věznice Řídící úřadovny gestapa Praha.

Hlavní pevnost, v níž je stejně jako v pevnosti Josefov zakomponováno i pevnostní město, byla nacisty využita od listopadu 1941 jako židovské ghetto.

 

Mgr. Bc. Martiny Švihálková absolventka studia historie na filozofické fakultě, katedry historie, Masarykovy univerzity neví, že každá tato pevnost sloužila nacistům k jinému účelu.

Ghetto – Hlavní pevnost Terezín byla součástí mechanismu, který byl použit nacisty ke genocidě židovského obyvatelstva.

 

Policejní věznice – Malá pevnost Terezín byla součástí mechanismu, který byl nacisty použit k věznění a vraždění elity našeho národa. Mechanismu, který měl být po nacisty vyhrané válce využit k likvidaci nepřispůsobivého obyvatelstva protektorátu. Malá pevnost Terezín kromě toho, že byla policejní věznicí, sloužila i jako sběrný tábor pro vlastence, na které byla gestapem uvalena ochranná vazba. V Malé pevnosti Terezín se formovaly transporty vlastenců do jednotlivých koncentračních táborů. To potvrzuje ve svém dopisu, mamince paní Anny Slezákové - Inky, paní Marie Traplová - rozená Šturmová.

 

Pan prof. Antoním Macht, spoluvězeň pana Václava Kašpara, prošel Malou pevností Terezín - policejní věznici pražské řídící úřadovny gestapa.

Neprošel ghettem Terezín – Hlavní pevností.  Proto se ve své knize, která je jeho výpovědí o nacistickém represivním aparátu, jeho metodách a prostředcích, které využíval k persekuci vlastenců, nerozebírá život židů v ghettu Terezín, ale například v jedné kapitole popisuje chování příslušníků SS, kteří vedli vězně, mezi nimiž byl i pan prof. Macht, na práci na železniční trať do Litoměřic, k jednomu z židovských vězňů. K tomuto trýznění tohoto vězně z rodu Davidova SS-many se pan pan prof. Macht vyjadřuje a poukazuje na útrapy vězňů židovského původu, kteří si dovolili bojovat proti nacistům a zaujímá k tomuto dění jednoznačně vyznívající stanovisko!

To co je dále na této publikaci velmi cenné, je výpověď pana prof. Machta o jeho věznění v pankrácké věznici, kde byl vězněn na jedné cele s Ladislavem Vaňkem - Jindrou, konfidentem gestapa. 

Pan prof. Macht zde popisije, jak od konfidenta Vaňka dostával přesné instrukce o tom, koho má v Terezínské Malé pevnosti - policejní věznici pražského gestapa ( na prof. Machta totiž nikdy nebyla gestapem uvalena ochranná vazba, takže nikdy nebyl vězněm žádného koncentračního tábora, jak se díky svým fatálním neznalostem problematiky, o které píše ve své magisterské diplomové práci, domnívá Bc. Martina Švihálkková, možná Mgr. Švihálková ), po té co do ní bude převezen, navštívit a co mu má přesně říci. Ty vzkazy se týkaly sketečností, které má dotyčný sdělit gestapu, pokud bude gestapem zase vyslíchán ...

 

 

 

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode