Výpis ze Staniční knihy četnické stanice Týniště nad Orlicí

 

Staniční kniha nám nedává komplexní informaci o dění na četnické stanici v Týništi nad Orlicí 23.2.1943 a 24.2.1943. 

Staniční kniha neobsahuje záznam o činnosti četníka, který vykonával službu přímo na stanici, neobsahuje záznam toho, jak jednotliví četníci - v koli hodin nastupovali do sližby a v kolik hodin službu končili.

Staniční kniha neobsahuje údaje o tom, jestli v důsledku součinnosti s gestapem došlo k navýšení počtu četníků ve službě a nebo, jestli počet četníků ve službě byl obvyklý jako v každém jiném dni. Vzhledem k tomu, že nemám k dispozici další důležitý dokument, kterým jsou směrnice, jimiž se činnost četníků na stanici řídila, nelze odpovědět například na otázku, jak dlouhá byla doba, za kterou měla četnická stanice navýšit počty četníků, pro plnění nenadálých úkolů, byla to hodinová ( šedesáti minutová ) pohotovost neno dvouhodinová ( stodvcetiiminutová ) pohotovost ...

Staniční kniha vypovídá o tom, že:

1. V 5 hodin ráno, 23.2.1943 se vrátil z obchůzky četník Veinert, z dostupných záznamů není možné zjistit, jestli se po návratu z obchůzky zapojil do činnosti na četnické stanici.

2. V 8 hodin 23.2.1943 odchází na obchůzku četník Boháček, z náž se vrací v 18 hodin 23.2.1943. Ve 23 hodin 23.2.1943 je opět nebo možná  tále v službě a je odeslán na střežení hájovy ve Velých Petovicích

3. V 17 hodin je v rámci součinnosti povolán do petrovické hájovny strážmistr Radil. Ze zápisu nelze říci, byl li to jediný příkaz gestapa a nebo jestli gestapo požadovalo navýšení počtu četníků na stanici v důsledku možné, nebo předpokládané potřeby gestapa v rámci součinnosti

4. V 19 hodin je gestapem, v rámci součinnosti, povolán ke střežení hájovny četník Keclík. 

  • Je to důsledek události, která se dle výpovědi strážmistra Radila odehrála u hájovny v Petrovicích cca v18:45 a nebo je to důsledek požadavku gestapa na navýšení počtů pro součinnost, kdy v 19 hodin uplynula doba, v níž má četnická stanice dle směrnic aktivovat četníky v pohotovosti pro plnění služebních úkolů?
  • Četk Keclík byl tím, kdo našel tělo Mirslava Říčaře, když přicházel nebo na kole přijížděl k hájovně. Pokud by jel na kole, ze zápisu ve staničn knize j zřejmé, že četníci běžně ve službě svá kola pužívali, byli u hájovny nejpzději v 19 hodin 20 minut
  • Vyjelo li by gestapo z Hradce Králové v 19 hodin - reakce na možné dění u hájovny cca v 18.45 hodin, pokud by se o něm úředníci gestapa neprodleně ihned dozvěděli, o čemž zase není ve Staniční knize žádný záznam, byli by u hájovny nejdříve v 19 hdin 25 minut a přicházeli by z opačného směru, než odkud by přijel na kole četník Keclík, z opačného směru, než údajně leželo tělo Miroslava Říčaře.

 

Vzhledem  k absenci údajů o dění, které probíhalo přímo na čtkanické stanici v Týnniti n.O., například zápis časů telefonátů s uvedením kdo nebo komu bylo voláno a co bylo obsahem telefonátu a kdo telefonát přijal a nebo komu byl určen, ..., nemůžeme plně zrekonstruovat činnost četníků a ukázat ji v souvislostech a to i v suvslostech, které plynou z jejich součinnosti s gestapem.

Stručný zápis o dění u hájovny v Petrovicích pořídil strážmistr Radil 24.2.1943 v 7 hodin ráno. Otázkou je, nakolik jím líčené dění odpovídá skutečnosti, nakolik je ovlivněno gestapem, které je služebně nadřazeno četnické stanici, nakolik je ovlivněno i okolnostmi s nimiž se musel vypořádat i sám strážmistr Radil.

 

Mgr. Jakub Mazúch v emailu z 9.8.2017 dále uvádí:
 
"Podle památníku Četnické stanice Týniště n. O. (dopisovaný velitelem četnické stanice zpětně, pravděpodobně roku 1945) byl k zátahu gestapa v hájovně přibrán pouze štábní strážmistr Karel Radil. Dále je zde uvedeno, že po odjezdu gestapa k hájovně dorazil člověk, který po upozornění hlídajícího Radila z místa odešel. Aby si Radil udělal alibi, vystřelil následně 4 x ze své pistole. O 50 metrů dál bylo později nalezeno Říčařovo tělo, ve kterém byl při pitvě nalezen vstřel ze zbraně ráže 6,35 mm. ..."
 

 

Úterý 23.2.1943 byl velmi teplý zimní den.

Území Čech bylo pod vlivem týlové části tlakové výše se středem nad střední Evropou, díky čemuž proudil nad toto území teplý vzduchu od jihozápadu. 

Meteorologické stanice na území protektorátu zaznamenaly značnýenní chod teplty , kdy maximální teploty byly v rozmezí 12°C až 16°C a minimální teploty epohyboval lem kolem – 1°C.

To vše uazuje na to, že jak oblat vsokéhotlaku,tak i vpád tepého vzduu, ktrý se nad středí Evropo transfrmoval, vytvořl podmínky pro malé pokrytí oblohy nevýraznou kupovitou oblačností, která se v podvečer začala rozpadat.

Noc byla jasná až skoro jasná.

 

Mapa přízemního tlakového pole a teplotního pole na hladině 850 Hpa dne 23.2.1943

 

 

20.2.1943 byl úplněk.

V zimním období je měsíc nejvýše nad obzorem a je na obloze po celou noc od soumraku po svítání. Tři dny po úplňku byl měsíc na jihozápadě a díky jeho svítivosti ani ten den nenastala astronomická noc, obloha až do svítání měla podobu oblohy při astronomickém soumraku, kdy jsou na obloze vidět jen hvězdy s velkou svítivostí.

Díky značné svítivosti měsíce, která vedla k výraznému zvýšení jasu pozadí trvaly světelnépdmínky,charakteristicépro nautckásoumrak, který měl skončit v 18 hodin a 38 minut, o nějakou dobu déle.

23.2.1943 v 18:38 hodin začal astronomický soumrak, který díky svítivosti měsíce spíše připomínal soumrak nautický.

Nautický soumrak je doba předcházející po občanském soumraku.Slunce je 6° pood obzorem. Konec nautického soumraku je v době, kdy se sluneční kotouč nachází 12° pod obzorem. Při nautickém soumraku již bývají vidět nejasnější hvězdy a také je ještě vidět mořský horizont, který se používá spolu s hvězdami k navigaci.

Měsíc byl na jihozápadě, přičemž cesta kolem hájovny a plot hájovny je situovám jižně, při pohledu od vchodu do hájovny.

v přízemní vrstvě projevovala ve formě výběžku vysokého tlaku s advekcí
teplého vzduchu od jihozápadu, se značným denním chodem teploty,
meteorologické stanice na území protektorátu zaznamenaly maximální
teploty v rozmezí 12°C až 16°C minimální teploty kolem – 1°C, což ukazuje
na to, že díky výběžku vysokého tlaku bylo malé pokrytí oblohy nevýraznou
kupovitou oblačností, která se v podvečer začala rozpadat.
Noc byla jasná až skoro jasná.

 

 

Rozpory ve výpovědi strážmistra Radila a výpovědí paní Jiřiny Malcové, paní Boženy Lochmanové a pana Jiřího Lochmana, kteří byli na příkaz gestapa zavřeni v pokoji v prvním patře petrovické hájovny cca od 18 hodin 23.2.1943 do rána 24.2.1943

 
1. Strážmistr Radil uvádí, že člověk, který s ním komunikoval spoza plotu hájovny přišel kolem 18 hodiny a 45 minuty.
 
    Podle výpovědi paní Malcové, paní Lochmanové a pana Lochmana se nějaký muž snažil vyvolat hajného Kašpara cca o hodinu a půl později.
 
2. Strážmistr Radil uvedl, že po muži, který utekl čtyřikrát vystřelil. Vzhledem k tomu, že smrt pana Miroslava Říčaře způsobila kulka vystřelená z jiné zbraně, než která byla součástí výstroje četníka Radila, došlo u hájovny a v její bezprostřední blízkosti k pěti výstřelům.
 
    Podle výpovědi paní Malcové, paní Lochmanové a pana Lochmana zazněl u hájovny jeden až dva výstřely.
 
 

Je tu ještě jedena nesrovnalost

 
Pan Mgr. Jakub Mazúch uvádí, že velitelem četnické stanice v Týništi nad Orlicí byl četník Čermák. Vzhledem k tomu, že byl četník Čermák povolán k prošetření použití služebná zbraně u hájovny v Petrovicích strážmistrem Radilem, je více než pravděpodobné, že četník Čermák opravdu byl velitelem četnické stanice.
 
Četník Čermák se měl vrátit z kontrolní obchůzky, na kterou vyrazil v 15 hodin,  na  stanici ve 21 hodin 23.2.1943 - viz výše. 
Je pochopitelné, že ihned po svém příchodu na stanici nezasedl ke Služební knize, aby učinil zápis, ale že nejprve vyslechl hlášení, jemu podřízeného četníka, který vykonával službu na četnické stanici. 
Za dobu, co byl četník Čermák na kontrolní obchůzce se toho událo docela dost.
 
Pokud by před příchodem četníka Čermáka dostal četník, který vykonával službu na četnické stanici, od gestapa příkaz, aby se velitel četnické stanice dostavil do hájovny v Petrovicích za účelem prošetření použití služební zbraně strážmistrem Radilem v 18:45 hodin 23.2.1943, pak by četník Čermák přijel do hájovny nejpozději ve 21:30 hodin 23.2.1943.
Cesta na kole z četnické stanice v Týništi nad Orlicí k hájovně v Petrovicích trvá maximálně 20 minut.
 
1. V 19 hodin dostává službu konající četník na četnické stanici v Týništi n.O. ústní příkaz od gestapa, aby vyslal dalšího četníka ke střežení hájonny v Petrovicích. 
Pokud by již v té době mělo gestapo informaci o použití služební zbraně u hájovny strážmistrem Radilem, dá se předpokládat, že by si v této souvislosti gestapo vyžádalo přítomnost velitele četnické stanice v hájovně.
 
2. Došlo li by k nalezení těla Miroslava Říčaře kolem půl osmé večer, tak jak lze předjímat z výpovědi strážmistra Radila, možná krátce před opětovným příjezdem gestapa do hájovny, je velmi pravděpodobné, že by gestapo nečekalo minimálně hodinu a půl na to, aby poslalo pro velitele četníků do Týniště, aby byl přítomen prošetření použití zbraně strážmistrem Radilem.
 
3. Četník Čermák by tak přijel do hájovny na kole nejpozději ve 21:30 hodin, ne kolem 22 hodiny, jak se dá usuzovat ze zápisu četníka Čermáka ve Služební knize.
 
 
Paní Jiřina Malcová, dcera manželů Kašparových v souladu se svojí tetou a bratrancem, s nimiž byla zavřená po zatčení jejich rodičů gestapem 23.2.1943 v pokoji v patře hájovny vždy uváděla, že muž, který křikem vyvolával jejího tatínka, přišel k hájovně po 20 hodině 23.2.1943.
Nejen ze zápisu strážmistra Radila se dá s jistotou tvrdit, že vyšetřování, o kterém píše strážmistr Radil ve svém zápisu ve Služební knize, bylo vyšetřováním gestapa, které k hájovně opětovně dorazilo. Ze zápisu strážmistra Radila nelze určit v kolik hodin gastapo dorazilo.
 
23.2.1943 došlo k zatýkání královéhradeckým gestapem. V souvislosti s jeho personálními možnostmi se jedná o velmi masivnímu zatýkání, které ve večerních a nočních hodinách pokračovalo výslechy a přípravou zatýkacích akcí na 24.2.1943, kdy dochází k dalšímu masivnímu zatýkání odbojářů.
V této souvislosti si nedovedu představit, že by gestapáci u hájovny čekali cca 2 hodiny na příjezd velitele četníků z Týniště k hájovně ...
Dále se dá předjímat, že gestapo využilo jednoho z četníků, kteří střežili hájovnu, ne strážmistra Radila, k předání rozkazu pro velitele četnické stanice, aby se dostavil do hájovny v Petrovicích.
 
Vyjdeme li z času příchodu muže k hájovně, který křikem vyvolával hajného Kašpara, tak jak jej uvádí nejen paní Jiřina Malcová, která tvrdila, že křik se ozval po dvacáté hodině, pak do časového schematu, které se dá předjímat, zapadá i čas příjezdu velitele četníků z Týniště nad Orlicí, četníka Čermáka, který přijel do hájovny před 22 hodinou 23.2.1943.

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode