Vladimír Farský – Karel, elitní, placený konfident komisaře Heinze Jantura – vedoucího protikomunistického referátu Řídící úřadovny gestapa Praha

 

 „ Karel Farský 43 r. z Prahy, tuberkulozní bez jednoho prstu u pravé ruky. Zaměstnán byl u spol. Korperativa jako listovní, z Prahy vozil zprávy a jezdil nejvíc na Náchod a Králův Dvůr. Když ke mně byla do cely dána soudružka Severýnová z Král. Dv., která mi řekla, že přišel Karel k nim a vyzval Pavla, aby šel ven. V tom když Pavel vycházel byl gestapáky obklíčen.

Jeho žena se jmenovala Božena a bydleli v Praze blíže „musea“

( Svědectví paní Anny Vísnerové, bytem proti četnické stanici, Náchod II )

 

► Důležité informace o práci operativy gestapa a úkolech N referáru se dozvíte na stránkách - Získávání poznatků, konfidenti  a  Operativa gestapa.

 

● Rudolf Vetiška – člen III., Molákova ilegálního ústředního vedení KSČ v knize – „Skok do tmy“, jejíž je autorem, na straně 198, píše, že mu Josef Molák vyprávěl, že Josef Pilař šel na  schůzku instruktorů do bytu na Smíchově ( Smíchov přímo sousedí s Malou Stranou ). Nevěděl, že schůzka byla vyzrazena, neboť jeden z ilegálních pracovníků - Farský, byl mezi tím zatčen, nevydržel a mluvil:

" ... Šel o něco dříve ( myšleno Josef Pilař ), jak bylo jeho zvykem. Což kdyby se něco přihodilo. Ten druhý se může ještě zachránit, říkal. Vešel do bytu a stačilo, aby postřehl rozechvění ženy majitele bytu, která mu přišla otevřít a věděl, že není něco v pořádku. Vždyť tu není poprvé. Zaváhal a zůstal stát u dveří. Měl jít vpravo do pokoje. Ale v tom se rozlétly dveře a z pokoje vyrazili dva gestapáci, kteří tu na něho už čekali. Oba s pistolemi. Ale Pilařovi se podařilo vytáhnout pistoli dřív a začal střílet. Jednoho z nich postřelil. ..."

● Tu samou událost popisují i autoři publikace – „Vy padlí… Vám budiž věčná čest a sláva na str. 145,  v medailonku Josefa Pilaře, člena II. a  III. Ústředního ilegálního vedení KSČ, který spolupracoval i s Josefem Formánkem, krajským vedoucím tajemníkem ilegální KSČ královéhradeckého kraje:

"... Když v jednom kontaktním bytě v Praze na Malé Straně narazil 29.10.1942 na příslušníky gestapa, neváhal proti nim použít svou zbraň. Podařilo se mu navíc z bytu uprchnout a přesunout se do východních Čech, kde navázal spojení s Josefem Formánkem. ..."

Zvýše uvedeného je zřejmé, že Vladimír Farský - Karel byl konfidentem komisaře Heinze Jantura - šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa praha již 29.10.1942. 

 

Konfident Farský rozpracovával odboj na Královéhradecku, Dobruštsku, Náchodsku a Královédvorsku minimálně čtyři měsíce před začátkem likvidace odbojových skupin Obrany národa – Jitřenka, která začala 23. února 1943.

 

Pan Josef Pilař uniká ještě jednou z pasti, kterou na něj nastražilo gestapo za spolupráce s konfidentem Farským u Wiesnerových. 

V době, kdy se pan Josef Pilař vrací na jaře roku 1943 do Prahy, má již komisař Jantur, který řídí protikomunistický referát pražské řídící úřadovny gestapa, dalšího velmi snaživého a výkonného konfidenta. Tím konfidentem je Jaroslav Fiala ( zatčen byl gestapem na nádraží v Pardubicích dne 21. února 1943). Fiala se před okupací velmi dobře znal s Josefem Molákem a díky tomu dovedl gestapo až k Josefu Molákovi. Když se Josef Molák na jaře roku 1943 setkal s Jaroslavem Fialou, viděl v něm starého přítele a tak ho doporučil do vedení III. ilegálního ÚV KSČ. Je pravděpodobné, že se Fiala dozvěděl buď od Josefa Moláka, nebo od samotného Josefa Pilaře, že je prozrazena Farského spolupráce s gestapem a informoval o tom svého řídícího pracovníka v Janturově referátu. Konfidentská kariéra Farského je v létě roku 1943 gestapem ukončena a Farský je umístěn v policejní věznici Terezín. 

 

● Muzeum památníku Terezín - Opis k.čj. Z/II-3172-25/3-1946;  Farský Vladimír – narozen 20.6.1899, popraven 9.5.1944 v Terezíně. Stejně tak jako u popravy konfidenta Fialy, která byla údajně vykonána v Terezíně, je spousta nejasností a není jisté, zda byl Fiala opravdu popraven, je spousta nejasnosti i kolem údajné popravy Vladimíra Farského - Karla.

 

● Zástupce velitele královéhradecké služebny gestapa – Franz Liebl, ve své výpovědi, kterou učinil před Lidovým soudem v Hradci Králové a kterou zaznamenala paní Anna Říčařová, bytem Hradec Králové VI., č. 289, uvádí:

„Gestapák Liebl z Hradce Králové vypovídá ve věznici Lidového soudu v Hradci Králové dne 18. června 1945.

Případ Dubec vyzradil tajemník komunistické strany Farský z Prahy, který byl placeným konfidentem gestapa, které mu vyplatilo Kč 5000 – měs.“

Pan Josef Dubec byl zatčen 26. února 1943.

 

" ... Jen prozrazením celé akce, elitním Janturovým konfidentem, Vladimírem Farským, který gestapu zradil vše, došlo k zatýkání v našem kraji v tak velké míře..."
 
  • V normalizačních článcích, které se "věnují" odbojové organizaci Jitřenka a jejím čelným představitelům je čtenáři tvrzeno, že členové této organizace, kteří byli gestapem zatčeni v měsících únor až duben 1943, byli zrazeni, ale nikdy nebylo zjištěno, kdo je zradil.
 
  • V knize - "Aby se nezapomnělo ..." - Václav Sádlo, rok vydání 2010, je na str. 268, uvedeno:
"... K vyzrazení  náchodské skupiny došlo mimo její vlastní řady. Dne 21. února 1943 se gestapu podařilo dopadnout pardubického instruktora ústředního vedení KSČ Jaroslava Fialu, který nevydržel mučení a záhy se stal jedním z hlavních konfidentů gestapa v protektorátu. Mezi těmi, na jejichž zatčení se podílel, byl patrně i Vladimír Farský, který byl instruktorem ústředního vedení KSČ pro Královéhradecko a členy náchodské skupiny často navštěvoval. Byl zatčen 26. března. Ani on nevydržel týrání a podlehl nátlaku, zejména když mu gestapo vyhrožovalo zatčením jeho manželky. Těžkou situaci řešil zradou i on. ..."
 
  • V knize - "Vy padlí… Vám budiž věčná čest a sláva!" - PhDr. Jaroslava Pospíšilová, † JUDr. Františk Vašek, Jan Brunclík, rok vydání 2013, se dozvímev medailoneku pana Josefa Formánka, na str. 53:
"Farský byl zatčen 26.3.1943 a již první den po krutém výslechu podlehl nátlaku gestapa ( hrozba zatčení jeho těhotné manželky a nezletilého syna ), dal se do jeho služeb a vyzradil mu celé vedení KSČ hradeckého kraje. S osobní pomocí Farského byl J. Formánek zatčen 27. března 1943 ve Dvoře Králové nad Labem ..."

 

Krytí konfidenta - důležitá část práce gestapa

V souvislosti s konfidentem a možností jeho využití, řeší gestapo i možnosti krytí konfidenta:

  • V odbojové organizaci a nebo organizacích, kde působí a nebo kam se má pokusit proniknout má získávat informace o -

            1.  Činnisti této organizace a nebo organizací

            2.  Vedoucích představitelích této organizace a nebo organizací

            3.  Členech této organizace a nebo organizací

            4.  Organizacích, které s rozpracovávanou organizací spolupracují

 

  • Tyto informace musí předávat svým kontaktům na gestapu. Za tímto ůčelem vytváří Řídící úřadovna gestapa Praha fiktivní firmy a společnosti, které vytváří činnost v oboru svého podnikání a v nichž jsou někteří konfidenti vedeni jako zaměstnanci. 
  • Gestapo dále vytváří síť krycích bytů, kde se řídící pracovníci setkávají se svými informátory.
  • O identytě konfidenta, krycích firmách a společnostech, krycích bytech, ..., má informace jen přesně daný okruh pracovníků gestapa, tím eliminuje     gestapo únik informací z vlastních struktur.
  • Při likvidaci odbojových organizací a skkupin jsou nejprve likvidovány organizace a skupiny, které s odbojovou organizací nebo skupinou spolupracují. Odbojováorganizace v níž je usídlen konfident je likvidována gestapem nakonec. 
  • Jsou zdokumentovány případy, kdy nedojde k likvidaci celé skupiny, v níž pracuje konfident. Část skupiny kolem konfidenta je ponechána gestapem v činnosti pod jeho bedlivým dohledem. Stává se z ní zárodek tzv. "Volavčí sítě". Pokud tato síť na sebe navazuje odbojové skupiny ( tyto konfident a nebo konfidenti z této volavčí sítě mnohdy i vytváří ), je gestapem podporována. Je li gestapem vyhodnoceno, že je neefektivní a nebo že její likvidace může být prospěšná pro jinou akci, kterou gestapo již provádí a nebo plánuje, je gestapem likvidována.
  • Při výsleších zatčených odbojářů používají gestapáci i informace získané od konfidenta nebo konfidentů. Gestapo si volí způsob použití informací získaných od konfidenta, gestapo rozhoduje koho označí za zdroj této infotmace. Jen hodně naivní snílek by se mohl domnívat, že gestapáci při uvedení zdroje informací, uvedou jmého konfidenta. Gestapo má na začátku roku 1943 dost zkušeností s úniky informací ze svých věznic. 
  • Je zdokumentováno, že gestapáci nejen své oběti nelidsky týrali fyzicky, ale že se je snažili rozložit i po stránce psychické. Nelidsky týraná oběť gestapácké zvůle neměla ani tušení, že na otázku, kterou jí vašetřovatelé gestapa položili, již znají odpověď, že jim tu informaci dodal konfident. Ale proč za zdroj této informace neuvést někoho z blízkých spolupracovníků zbitého a ztýraného, vyslýchaného odbojáře s dovětkem:"
"Stálo ti to zapírání za to? My už to stejně všecho víme ..."
  • Je zdokumentováno, že některých výslechů se jako zatčený účastnil i konfident. V případě zatčených odbojářů z organizace Obrana národa - Jitřenka byla konfrontace zatčených s Farským bezvýznamná, osobně se neznali!

 

V článku - Tajnosti hradeckého gestapa ( VI. pokračování - příloha Svobodného slova, r.v. 1947 ) je uvedeno:  

„ V únoru 1943 přijel na hradecké gestapo z pražského ústředí gestapa komisař Winkler. Odešel k Schäfrovi a prohlásil, že má rozkaz od komis. Fuchse zneškodnit v hradeckém okrese ilegální organizaci, kterou vede nadporučík Sládek a bývalý železničář Říčař.“

 

Likvidace odbojové organizace Obrana národa - Jitřenka začala v pondělí 22. února 1943, kdy gestapo začíná zatýkat nejbližší spolupracovníky št. kpt. Albína Sládka v Dobrušce a Hradci Králové. 

    ( Živého mne nedostanou! Československý legionář Albín Sládek v boji proti nacismu", Jan Bruvclík )

 

V následujících tabulkách jsou uvedeny roční platy úředníků gestapa v souvislosti se zastávanou funkcí. Jednotlivá rozmezí mezd pro jednotlivé funkce jsou uvedena v říšských markách ( RM ). 

Nařízením protektorátní vlády ze zde 28. září 1940 byla s účinností od 1. října 1940 definována hodnota koruny jako jedna desetina říšské marky. Směnný kurz 10:1 mezi korunou a markou byl ovšem stanoven německými úřady hned po okupaci, v březnu 1939.

Plat 5.000, - K měsíčně je po přepočtu na říšské marky 500,- RM. Konfident Farský by tak mohl dosáhnout na roční plat 6.000,- RM. I tato skutečnost potvrzuje, že Vladimír Farský - Karel dodával gestapu velmi cennné informace o odboji na Náchodsku, Královéhradecku a ve Dvoře Králové nad Labem.

Tabulka s platy úředníků gestapa; zdroj - Oldřich Sládek, Zločinná role gestapa, str. 202 - 203

 

Pracovní zařazení   Roční plat RM
Krininální zaměstnanec SS-Man
SS-Hauptmanführer
  - 2600
Kriminální asistent SS-Oberscharführer 2160 - 2340
Vrchní kriminální asistent SS-Hauptscharführer 2000 - 3000
Kriminální tajemník SS-Untersturmführer 2350 -  3500
Vrchní kriminální tajemník SS-Untersturmführer 2300 - 4200
Kriminýlní inspektor SS-Obersturmführer 2800 - 5000
Kriminální komisař SS-Obersturmführer 3900 - 5300
Kriminální rada SS-Hauptsturmführer 4800 - 7000
Kriminální ředitel SS-Sturmbannführer 4800 - 7800
Vládní a kriminální rada SS-Sturmbannführer 4800 - 8400
Vrchní vládní a kriminální rada SS-Obersturmbannführer 7000 - 9700
Vládní a kriminální ředitel SS-Standartenführer 6200 - 10600
Říšský kriminální ředitel SS-Standartenführer 6200 - 10600

 

 

Oldřich Sládek v publikaci - Zločinná role gestapa uvádí, že na začátku své činnosti v protektorátu Čechy a Morava, gestapo ihned zatýká podezřelé osoby a případy rozpracovává jen zřídka. V roce 1942 a 1943 již pracovalo gestapo na daleko vyšší kvalitativní úrovni. Případy důsledně rozpracovávalo s cílem zjistit maximum možného o daném jedinci anebo odbojové skupině ( odbojových skupinách ) a teprve pak přistupovalo k jejich likvidaci, pokud jedince nabo část skupiny nevyužilo jako tzv. volavčí síť.
 
 
" ...
V případě, že vyhlédnutý kandidát mezi zatčenými souhlasil s nástupem na dráhu zrady a konfidentství, probíhalo kolem jeho osoby další šetření. Vyznělo li pozitivně, následoval návrh šéfovi úřadovny nebo služebny gestapa, který předkládal úředník či zaměstnanec gestapa, jenž nového "adepta" získal. Po schválení a podepsání konfidentského závazku byl agent propuštěn na svobodu. Předtím byl náležitě poučen o tom, že nemá žádnou jinou šanci než věrnou spolupráci a že v případě útěku bude postižena celá jeho rodina. Zpočátku "pracoval" pod dohledem a byl nasazován na zjištěné příslušníky odboje. Nepůsobil tedy většinou samostatně, ale plnil jen přesně stanovené úkoly, a to ještě za dozoru gestapáka nebo dalšího konfidenta. Teprve když se osvědčil, byl propuštěn a dostával příslušný plat a odměny.
Po negativních zkušenostech, kdy adepti konfidentství po propuštění uprchli, volily řídící úřadovna gestapa v Praze i Brně tento taktický postup: vedly sice každého ve své evidenci, avšak do Berlína je hlásili teprve ve chvíli, kdy bylo jasné, že neselžou.
....." 
 
"...
Za zrádcovskou činnost gestapo konfidenty platilo z tajného fondu ( G-Fond ). Buď dostávali pravidelný měsíční plat ve výši cca 1.000,- K až 4.000,- K, nebo odměny podle jednotlivých výsledků, ty měly podobu finanční nebo naturální ( lihoviny, cigarety, potravinové lístky apod. )
..."
 

 

 

 

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode